www.archive-cz.com » CZ » V » VOJENSTVI.CZ

Total: 151

Choose link from "Titles, links and description words view":

Or switch to "Titles and links view".
  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1651. - 1665.
    účinností dnem 1 10 1946 na generála justiční služby plk just Jan Vančura s účinností dnem 1 4 1946 plk just Břetislav Menčík Dtto plk just František Kulfánek Dtto plk just Samuel Korbel s účinností dnem 1 10 1946 plk just František Šlapák Dtto plk just Josef Beneš Dtto plk just Jaroslav Kopřiva Dtto plk just Ivan Trebichavský Dtto na generála stavební služby plk stav Vojtech Kováč s účinností dnem 1 10 1946 na generála lékárnictva plk lék Jaroslav Janda s účinností dnem 1 10 1946 Dekretem PR ze dne 1 7 1947 plk just Otto Winterstein s účinností dnem 1 10 1946 plk just Evžen Esteřák Dtto Dekretem PR ze dne 7 9 1947 na armádního generála div gen Sergej Ingr s účinností dnem 1 5 1942 Dekretem PR ze dne 5 11 1947 plk gšt František Moravec s účinností dnem 28 10 1940 plk let Ján Ambruš s účinností dnem 28 10 1944 1662 Můžete zveřejnit informace o organizaci a dislokaci 1 5 divize Praha z druhé poloviny 40 let odpovídá Pavel Minařík 1 divize vznikla 15 5 1945 reorganizací dosavadní 1 čs samostatné brigády ze SSSR Již 1 10 1945 došlo k její reorganizaci na motorizovanou divizi a k 1 3 1946 na rychlou divizi Dnem 1 3 1948 byla přečíslována na 5 rychlou divizi Další transformací divize prošla koncem roku 1950 když se změnila na 5 mechanizovanou divizi 1 10 1945 1 10 1947 1 10 1949 pěší pluk 5 Praha pěší prapor moto 5 Kladno pěší pluk 5 Kladno pěší pluk 21 Beroun pěší prapor moto 38 Beroun pěší pluk 38 Beroun pěší pluk 28 Praha pěší prapor moto 28 Praha pěší pluk 28 Terezín 21 tanková brigáda Praha 21 tanková brigáda Žatec 21 tanková brigáda Žatec dělostřelecký pluk 51 Praha samopalný prapor 44 Žatec dělostřelecký pluk 1 Praha dělostřelecký oddíl 251 Praha dělostřelecký pluk 1 Praha dělostřelecký oddíl 251 Praha dělostřelecký oddíl 251 Praha rota VKPL 1 Beroun 1661 Prosím o zaslanie stručného životopisu generálmajora Ing Františka Radimského bývalého veliteľa 14 tankovej divízie v Prešove odpovídá Pavel Minařík Ing František Radimský se stal vojákem z povolání v roce 1961 po absolvování vojenského učiliště V následujících letech sloužil jako velitel čety důstojník štábu praporu a mobilizační důstojník pluku V letech 1972 až 1975 studoval na Vojenské akademii M V Frunzeho v Moskvě Po návratu do vlasti převzal velení 55 motostřeleckého pluku v Trebišově V roce 1979 se stal zástupcem velitele 3 motostřelecké divize v Kroměříži V letech 1980 až 1982 opětovně studoval v Moskvě tentokrát na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova Poté působil jako velitel 14 tankové divize v Prešově Dnem 1 5 1985 ho prezident republiky jmenoval generálmajorem V říjnu 1985 odešel do Příbrami kde byl zařazen na funkci zástupce velitele 1 armády V září 1989 byl přemístěn na Vojenskou akademii A Zápotockého a převzal řízení postgraduální fakulty vševojskové druhů vojsk a služeb V čele uvedené fakulty působil až do konce ledna 1991 Po tříměsíční personální dispozici se v květnu téhož roku stal vedoucím úseku výzkumu operačního umění na Institutu pro strategická studia v Praze V července 1992 se vrátil jako zástupce rektora pro vojenskou činnost na Vojenskou akademii do Brna Genmjr Radimský byl přeložen do zálohy na sklonku roku 1995 1660 Máte nějaké informace o protitankovém oddílu který v roce 1945 působil v Litoměřicích odpovídá Pavel Minařík V červnu 1945 se v Litoměřicích pod velením pplk děl Josefa Pátého vytvořil protitankový oddíl 12 který podléhal velitelství 12 divize dislokované v téže posádce Již v červenci se přestěhoval do Ústí nad Labem a o měsíc později do Neštěmic kde proběhlo jeho přejmenování na dělostřelecký oddíl 62 K 1 10 1945 byl znovu přečíslován tentokrát na dělostřelecký oddíl 262 VÚ 5443 Útvar tvořily tři dělostřelecké baterie z toho jedna byla rámcová Z počátku se v jeho výzbroji nacházela kořistní 75mm samohybná děla 24 ks ale postupně došlo k jejich nahrazení sovětskými 76mm kanony vz 42 12 ks Strukturu oddílu dotvářela náhradní baterie a spojovací četa V polovině července 1946 se oddíl vrátil do Litoměřic kde byl k 1 10 1947 přečíslován na dělostřelecký oddíl 253 Koncem ledna 1948 od útvaru odešel jeho dosavadní velitel pplk děl Josef Pátý V říjnu 1949 došlo k převedení oddílu na snížené počty a nadále byla naplněna osobami pouze 1 dělostřelecká baterie se spojovací četou a náhradní baterií Zároveň útvar obdržel nové krycí označení VÚ 6371 V téže době se pod velením nově ustanoveného velitele škpt děl Karla Skandery přemístil do Kralovic Zde působil až do listopadu 1950 kdy byl redislokován do Příbrami a sloučen s dělostřeleckým plukem 1 z Prahy v 362 dělostřelecký pluk podléhající velitelství nově zformované 4 tankové divize Posledním velitelem oddílu se 1 9 1950 stal škpt děl Viktor Lapiš který ve funkci setrval do poloviny listopadu 1950 Náhradní baterie definitivně ukončila svoji činnost počátkem května 1951 1659 Které útvary byly dislokovány v letech 1951 1989 v posádkách Kralovice a Postoloprty odpovídá Pavel Minařík V posádce Kralovice se po roce 1945 nacházely následující útvary bývalé čs armády Škola na důstojníky pěchoty v záloze 16 pěší divize zkrácená 1945 1946 náhradní prapor pěšího pluku 15 1945 1947 III prapor pěšího pluku 15 1946 1947 část motorizovaného pěšího praporu 5 1947 1949 dělostřelecký oddíl 253 1949 1950 4 automobilní prapor 1950 1951 92 raketometný oddíl 1951 1952 55 radiový prapor pluk 1952 1956 1958 1 spojovací pluk 1958 1960 173 protiletadlový dělostřelecký pluk 1960 1962 velitelství 185 protiletadlové ho raketové ho brigády pluku 1963 1969 1993 V Postoloprtech byly po skončení 2 světové války dislokovány velitelství a spojovací prapor 1 divize 1945 III oddíl dělostřeleckého pluku 3 1946 1949 náhradní prapor pěšího pluku 74 1949 1950 dělostřelecký oddíl 28 mechanizovaného pluku 1950 1952 92 raketometný oddíl 1952 1961 1 strážní rota 1961 1962 jeden motostřelecký prapor 3 motostřeleckého pluku 1961 1963 5 automobilní prapor 1963 1983 1 prapor materiálního zabezpečení 1983 1991 odloučené skladové oddělení 1 armádního okruhového skladu PHM 1958 1965 1969 odloučené skladové oddělení 1 pobočky 1 okruhové základny PHM 1969 1991 1658 Je známo něco bližšího o havárii při které 23 10 1957 zahynul generál Emil Cilc nar 22 12 1922 v obci Huleč Volyně dnes Ukrajina odpovídá Pavel Minařík Genmjr Emil Cilc zahynul při letu kurýrního letounu K 75 dvoumotorový Aero A 45 na trase Holice u Olomouce Trenčín Zmíněný stroj patřil do sestavy spojovacího roje velitelství 2 vojenského okruhu a jeho osádku tvořil pilot společně s palubním technikem Stroj startoval 23 10 1957 z Trenčína kam měl při zpátečním letu dopravit velitele 4 střeleckého sboru gen Cilce Let se již na trase do Holic uskutečňoval za nepříznivých povětrnostních podmínek oblačnost ve výšce 300 m plánovaný čas odletu z Trenčína byl odložen ze 7 20 hod na 10 26 hod které se při zpáteční cestě výrazně zhoršily Z holického letiště letoun K 75 vzlétl v 11 20 a letěl po trase Gottwaldov Uherský Brod Trenčín Po vytvoření mlhy pilot kopíroval v přízemním letu silnici Uherský Brod Starý Hrozenkov Trenčín a cca v 11 40 v prostoru kamenolomu Nový Dvůr 4 km západně od Starého Hrozenkova havaroval Nejprve stroj zachytil o lesní porost přičemž přišel o 2 3 pravého křídla Po 200 m přímého letu znovu narazil do stromů v důsledku čehož došlo k jeho destrukci a úmrtí všech osob na palubě 1657 Opakovaně Vám děkuji za odpověď stran kárných výborů Děkuji Nyní si Vás dovolím požádat je li to možné o sdělení týkající se jmenování či povýšení generálů ČSLA v období let 1952 1953 1956 1957 Vím že na toto téma odpovídáte Vaše odpovědi si zaznamenávám nicméně toto období mimo jiné zaznamenáno nemám a byl bych povděčen pokud by ona informace z Vaší strany byla možná Tím spíše že u nás na rozdíl od Slovenska neexistuje publikace o generálech v době předmětné tedy v době zejména po Únoru v aktivní službě odpovídá Pavel Minařík V roce 1956 byl rozkazem prezidenta republiky jmenován do hodnosti genmjr Dnem 5 6 1956 hrdina Sov svazu plk Richard TESAŘÍK velitel 13 tankové divize Dnem 12 9 1956 plk Václav PRCHLÍK náčelník Hlavní politické správy ČSLA plk Eduard DITTRICH zástupce velitele 3 střeleckého sboru V roce 1957 byl rozkazem prezidenta republiky povýšen do vyšší či jmenován do první generálské hodnosti Dnem 4 5 1957 do hodnosti generálmajora plk Václav VITANOVSKÝ náčelník operačního oddělení OS GŠ ČSLA plk František BEDŘICH náčelník Vojenského učiliště Lipník nad Bečvou plk Jan TONDL náčelník Krajské vojské správy Praha Dnem 1 10 1957 do hodnosti generálporučíka genmjr Ladislav KOLOVRATNÍK velitel 1 vojenského okruhu Přehled generálů povýšených v roce 1952 najdete v odpovědi na dotaz čís 1630 a v roce 1953 na dotaz čís 484 1656 Mohli byste uvést poválečnou historii pěšího pluku 5 T G Masaryka odpovídá Pavel Minařík Pěší pluk 5 se opětovně vytvořil 25 5 1945 reorganizací I úderného praporu 1 čs pěší brigády který reprezentoval bezprostředního nástupce 1 čs polního praporu v SSSR bojujícího v březnu 1943 u Sokolova Společně s pěšími pluky 28 a 45 které vznikly rozšířením zbývajících praporů 1 čs pěší brigády představoval součást pražské 1 pěší divize Pěší pluk 5 se nejprve nacházel v Praze ale počátkem června se přesunul do severozápadních Čech a přešel do složení litoměřické 12 pěší divize Plukovní velitelství sídlilo společně s tzv štábním praporem který sdružoval jednotky přímo podřízené veliteli pluku v Bílině zatímco I prapor byl ubytován v Chudeřicích Postupně se vytvořil také II prapor střežící město Most a III prapor s náhradním praporem dislokovaný ve Štefánikových kasárnách v Praze K 1 10 1945 se útvar vrátil do složení 1 divize která byla v té době transformována z pěší na motorizovanou takže i pěší pluk 5 prodělal reorganizaci na motorizovaný pluk o dvou polních praporech VÚ 4672 Ve Štefánikových kasárnách na Smíchově se nacházelo jeho velitelství plukovní jednotky I prapor tj původní III prapor a náhradní prapor V Praze Motole bylo rozmístěno plukovní dělostřelectvo baterie 45mm kanonů vz 42 baterie 120mm minometů vz 41 a baterie 76mm kanonů vz 43 zatímco II prapor tj původní I prapor se přesunul z Chudeřic do Kladna Do složení pluku dočasně náležel ještě tzv Strážní prapor tj původní II prapor v Mostě a asistenční jednotky umístěné v Bílině Velvětech Modřanech Hněvicích a Buštěhradu V polovině října se součástí pluku stala i divizní rota VKPL tj velkých kulometů proti letounům která se přesunula od žatecké 21 tankové brigády do Štefánikových kasáren Dne 27 10 1945 převzal na Strahovském stadionu kopii původní historické zástavy legionářského 5 čs střeleckého pluku 5 Pražského T G Masaryka z roku 1917 V březnu 1946 proběhla další reorganizace útvaru tentokrát na pěší prapor 5 motorizovaný což souviselo s přeměnou svazku na 1 rychlou divizi Z počátku byla většina jednotek praporu ubytována ve Štefánikových kasárnách pouze 1 pěší rota a dělostřelecká baterie se nacházely v Masarykových kasárnách v Kladně Postupně ale Prahu opustily i další jednotky do Kladna odešla 3 pěší rota společně s rotou protitankových zbraní a do Slaného se přestěhovala kulometná rota takže ve Štefánikových kasárnách zůstaly pouze velitelská rota technická rota 2 pěší rota samopalná rota minometná rota a náhradní rota Rota VKPL se již v březnu vrátila do sestavy žatecké 21 tankové brigády V létě a na podzim 1946 dislokační změny pokračovaly a 2 pěší rota se přesunula z Prahy do Kladna kulometná rota ze Slaného do Mělníka a rota protitankových zbraní s dělostřeleckou baterií z Kladna do Prahy V březnu 1947 se dodatečně přemístila kulometná rota z Mělníka do Kladna V říjnu 1947 následovala další reorganizace a redislokace útvaru Velitelství praporu se společně s velitelskou rotou a náhradní rotou přestěhovalo do Kladna kde se již nacházela 1 až 3 pěší rota zatímco do Kralovic byly přemístěny kulometná rota samopalná rota rota těžkých zbraní s 57mm kanony a 82mm minomety a dělostřelecká baterie s 76mm kanony a 120mm minomety Dislokace zmíněných jednotek 70 km od hlavní posádky působila řadu těžkostí zejména při provádění výcviku a týlovém zabezpečení Kromě toho se plukovní mobilizační augmentační sklad nacházel v Ruzyni a sklad munice v Hostivicích Prapor se v důsledku značného odvedení příslušníků potýkal s malou naplněností jednotek např v březnu 1948 bylo trvale nebo krátkodobě odveleno téměř 420 vojáků a u útvaru se nacházelo pouze 390 osob z toho 180 v Kralovicích Pěší prapor 5 motorizovaný patřil mezi útvary kterým prezident Beneš dnem 3 března 1948 udělil nová pojmenování přičemž v tomto případě se jednalo o tradiční prvorepublikový název T G Masaryka K 1 10 1949 se prapor formálně rozšířil na pěší pluk 5 s krycím číslem VÚ 7733 ale jeho rotní struktura zůstala zachována Došlo pouze k dislokačním změnám v jejichž průběhu jednotky pluku opustily Kralovice Zatímco kulometná rota odešla do Kladna samopalná rota se společně s rotou těžkých zbraní a dělostřeleckou baterií přestěhovala do Slaného kam se z Kladna přemístila 3 pěší rota V téže posádce nově vznikla i rámcová průzkumná rota V srpnu 1950 proběhla dodatečná redislokace samopalné roty ze Slaného do Mšeného Pěší pluk 5 T G Masaryka svoji existenci ukončil listopadu 1950 když se na jeho základě ve Slaném vytvořil 5 průzkumný prapor 5 mechanizované divize Náhradní rota uzavřela administrativní agendu počátkem roku 1951 Ve velení pluku praporu se vystřídali pplk pěch Oskar Benda od května 1945 plk pěch Vladimír Procházka od června 1945 pplk pěch Otakar Vyroubal od února 1946 plk pěch Ladislav Čížek od května 1946 pplk pěch Josef Fořt od října 1948 plk pěch Václav Kolář od ledna 1949 plk pěch František Tvrdík od června 1949 plk pěch Vítězslav Šmejkal od prosince 1949 a pplk pěch František Kotlaba od května do listopadu 1950 1655 Zaujíma ma história kasární v Liptovskom Mikuláši kasárne pri žel stanici kasárne Pod Hájom železničné kasárne a v Liptovskom Petre kas Mokraď Kedy vznikli a aké jednotky útvary tu boli dislokované počas ich existencie Vraj tu v LM kedysi existovalo aj Vyššie letecké učilište odpovídá Pavel Minařík V posádce Liptovský Mikuláš byly dislokovány následující útvary čs armády a 1918 až 1945 Posádkové velitelství 1919 1939 IV horský prapor 1920 1933 I prapor horského pěšího pluku 2 1933 1939 náhradní rota VI horského praporu 1921 dělostřelecký pluk 111 1938 1939 I oddíl dělostřeleckého pluku 201 1924 1937 III oddíl dělostřeleckého pluku 202 1938 Vojenský zdravotnický sklad 3 2 1927 1936 1939 odbočka Proviantního skladu 11 1920 1926 Doplňovací okresní velitelství 1920 1939 a 1945 až 1992 III oddíl dělostřeleckého pluku 10 1945 1947 dělostřelecký pluk 56 bez II oddílu 1947 1949 dělostřelecký oddíl 188 1946 1948 IV prapor železniční brigády 1946 1947 2 prapor železniční brigády 1947 1949 III prapor železničního pluku 1 1949 1951 8 železniční stavební prapor 1951 1959 Železniční zkušební dvůr 1956 1960 18 brigádní materiálně technická zásobovací základna 1959 1962 1966 19 železniční mostní prapor 1959 1961 14 815 železniční mostní prapor 1966 1992 ASR 1 železniční sdělovací rota 1987 1990 velitelství 81 železniční brigády 1992 ASR 810 železniční zabezpečovací prapor 1992 ASR 812 železniční stavební prapor 1992 ASR Letecké technické učiliště Technické učiliště 1949 1959 1973 Škola technického dorostu letectva 1952 1955 Vysoká vojenská technická škola 1973 ASR Vojenské učiliště Vojenská střední škola PVO 1979 1989 ASR Výcvikové středisko PVO 1992 ASR Vojenský zdravotnický sklad 2 1945 1950 2 okruhový zdravotnický sklad 1950 1954 1965 pobočka 1 zdravotnické základny 1965 1966 2 okruhový zdravotnický sklad 1966 1992 3 zdravotnická základna 1992 ASR 3 zdravotnická brigáda 1992 ASR 102 silniční stavební prapor 1974 1992 603 základna ubytovací a stavební služby 1992 ASR 106 silniční stavební prapor 1976 a 1978 1986 Výzkumný ústav 060 1977 ASR Okresní vojenské á velitelství správa 1951 1954 ASR Informace o Vámi uvedených kasárnách bohužel nemáme k dispozici Počátkem 20 let byla v Liptovském Mikuláši vybudována tzv Povážská kasárna V posádce Liptovský Hrádek i na přilehlém letišti Mokraď se nacházely následující útvary čs armády a 1918 až 1945 1 rota IV horského praporu 1920 až 1921 a 1945 až 1992 letecký pracovní oddíl 1949 2 rota 1 leteckého stavebního praporu 1950 3 a 6 rota 54 pomocného technického praporu 1951 4 cvičná letka 1950 až 1951 Letecká základna 12 12 letištní správa 1950 1950 1951 2 školní prapor LTU 1951 1952 Škola mladších technických specialistů letectva 1952 1953 odloučená část LTU TU 1953 1959 nezjištěno Okresní vojenská správa Liptovský Hrádek 1955 1960 1654 Zajímalo by mne více informací o genmjr Jaroslavi Kindlovi zvlášť v jaké funkci a kdy ukončil vojenskou kariéru Z jiných odpovědí vím že byl velitelem 1 tankové divize ve Slaném Do generálské hodnosti byl jmenován v říjnu 1989 a to jako náčelník oddělení bojové přípravy zástupce velitele 4 armády v Písku Než odešel z armády údajně působil ještě v Táboře odpovídá Pavel Minařík Ing Jaroslav Kindl byl přijat za vojáka z povolání po ukončení Vyššího vojenského učiliště ve Vyškově v roce 1966 Poté působil jako velitel čety a roty V letech 1971 až 1974 studoval na postgraduální fakultě Vojenské akademie A Zápotockého v Brně Následně zastával funkci velitele praporu a staršího důstojníka na operačním oddělení 1 armády Od roku 1975 velel 23 tankovému pluku v Holýšově Po třech letech byl přeložen do Slaného kde převzal funkci zástupce velitele 1 tankové divize V letech 1982 až 1984 studoval na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova Po ukončení studia se vrátil na velitelství 1 tankové divize do Slaného kde nadále působil jako náčelník štábu 1 zástupce velitele V roce 1985 převzal velení slánské divize a v jejím čele setrval následující dva roky Poté byl přeložen do Písku a ustanoven do funkce náčelníka oddělení bojové přípravy zástupce velitele 4 armády Dnem 1 10 1989 ho prezident republiky jmenoval do hodnosti generálmajora Od počátku roku 1990 byl zařazen na velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře jako náčelník správy bojové přípravy zástupce velitele Genmjr Kindl byl přeložen do zálohy v květnu 1991 1653 Prosím o sdělení kdy a kde vznikl 52 PTP jeho organizaci případně velitele odpovídá Pavel Minařík 52 pomocný technický prapor vznikl 1 9 1950 na základě IV silničního praporu ženijního pluku 2 který se vytvořil v říjnu 1948 Z počátku sídlil ve Sv Dobrotivé dnes Zaječov na okraji VVP Jince a skládal se ze čtyř rot které později doplnila pátá označovaná vzhledem ke svému
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_111.htm (2012-06-16)


  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1666. - 1680.
    vlastněné zahraničním subjektem či firmy ovládané příslušníky německé menšiny v ČSR odpovídá Pavel Šrámek Na první otázku bohužel odpověď neznáme Pokud jde o druhou otázku protože zákon o zadávání státních zakázek č 667 1920 Sb spolehlivost firem nijak neřešil Ministerstvo národní obrany se v polovině 30 let minulého století rozhodlo uplatňovat na firmy tzv národnostní podmínky které měly zajistit spolehlivé složení jejich pracovníků Tyto podmínky byly následující 1 upravit počet úředníků československé národnosti aby odpovídal nejméně poměru dělníků československé národnosti ve firmě a současně aby počet dělníků československé národnosti odpovídal nejméně národnostnímu poměru obyvatelstva v daném kraji 2 nahradit cizí státní příslušníky zaměstnanci domácími a to československé národnosti 3 nezaměstnávat úředníky a dělníky hlásící se ke státu nepřátelským politickým stranám 4 za propuštěné nespolehlivé zaměstnance přijmout jen spolehlivé zaměstnance Poprvé byly tyto podmínky aplikovány v lednu 1936 v soutěži na dodávku vlněného zboží pro armádu kdy zakázku mohly dostat pouze ty firmy které podmínky přijmou s tím že na jejich splnění mají dva roky Následovala rozhořčená reakce Sudetoněmecké strany která rozpoutala obrovskou kampaň a podala dokonce stížnost ke Společnosti národů v Ženevě Pod tímto tlakem byla opatření Ministerstva národní obrany formálně odvolána neoficiálně se však v jejich duchu postupovalo dál a to především u nejdůležitějších vojenských zakázek tedy i výstavby opevnění 1671 Můj otec Vendelín Vondřejc sloužil v hodnosti četaře délesloužícího v Králíkách u strážního praporu III při výstavbě prvních TO vím určitě o K S 14 Cihelna a K S 15 U Lípy a byl po službě v r 1936 až 15 7 1937 z Králík převelen do Prahy na Ředitelství opevňovacích prací a zřejmě tam působil až do zrušení MNO v březnu 1940 Můžete sdělit nějaké podrobnosti o náplni práce a příslušnících sloužících u tohoto ředitelství odpovídá Pavel Šrámek Ředitelství opevňovacích prací představovalo výkonný orgán opevňování prováděného v Československu ve 2 polovině 30 let minulého století Podle poslední organizace z května 1938 se skládalo ze tří oddělení 1 Oddělení taktické stanovovalo průběh linií těžkého a lehkého opevnění rozhodovalo o umístění jednotlivých objektů a určovalo jejich úkoly výzbroj odolnost atd 2 Oddělení studijní a konstruktivní vypracovávalo technické směrnice pro opevňování studovalo po konstrukční stránce jednotlivé typy objektů pancířů věží střílen a dalších zařízení Zhotovovalo také projektovou dokumentaci objektů 3 Oddělení stavebně administrativní vypracovávalo směrnice k provádění prací zhotovovalo prováděcí plány zajišťovalo zkoušky stavebního materiálu vedlo evidenci podnikatelů vypisovalo soutěže řídilo zadávání prací atd Další podrobnosti můžete najít v článku otištěném v časopise Historie a vojenství 1996 2 na stranách 74 123 Pokud jde o zrušení Ministerstva národní obrany k tomu došlo k 31 12 1939 viz odpověď na dotaz č 559 1670 Při četbě knížky Pevnosti a opevnění v Čechách na Moravě a ve Slezsku jsem narazil na název příkopový periskop Dle autora vždy tvoří dvojici s granátovým skluzem Můžete vysvětlit popř ukázat nákres jak ten příkopový periskop vypadal popř na kterých srubech je k vidění odpovídá Pavel Šrámek Příkopový periskop sloužil k pozorování tzv diamantového příkopu nebo bezprostředního okolí týlových stěn pevnostního objektu Jeho popis naleznete v práci Val na obranu republiky vydané v roce 2008 na straně 397 K vidění by příkopový periskop měl být v muzeích čs opevnění například na objektu Březinka nad Náchodem 1669 Chtěl bych vědět které jednotky československé předválečné armády měly kasárna v Senici odpovídá Pavel Šrámek V Senici působil od 11 2 1938 až do zániku Československa v březnu 1939 II prapor pěšího pluku 33 a současně zde existovalo posádkové velitelství Dne 5 12 1938 se sem přesunulo ještě velitelství pěšího pluku 33 a 13 12 1938 také III prapor uvedeného pluku 1668 Chtěl bych vědět jaká byla bojová sestava a dislokace jednotek 4 10 11 13 pěší divize k 30 9 1938 odpovídá Pavel Šrámek Složení 4 divize bylo následující velitelství sídlilo v Hradci Králové se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 54 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 71 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 80 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota dělostřelecký pluk 4 I až III oddíl velitelství pluku Slatina smíšený přezvědný oddíl 4 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 4 telegrafní prapor 4 telegrafní a radiotelegrafní rota týlové útvary Složení 10 divize bylo následující velitelství sídlilo v Krupině se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 75 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota velitelství pluku Litava pěší pluk 76 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota velitelství pluku Nemce dělostřelecký pluk 10 I až III oddíl velitelství pluku Čekovce smíšený přezvědný oddíl 10 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 10 telegrafní prapor 10 telegrafní a radiotelegrafní rota týlové útvary Složení 11 divize bylo následující velitelství sídlilo v Lovinobani se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 64 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 82 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota horský pěší pluk 8 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota dělostřelecký pluk 11 I až III oddíl smíšený přezvědný oddíl 11 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 11 telegrafní prapor 11 telegrafní a radiotelegrafní rota týlové útvary Složení 13 divize bylo následující divize byla na přesunu velitelství v Humpolci dosaženo 2 10 se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 72 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 97 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 98 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota dělostřelecký pluk 13 I až III oddíl smíšený přezvědný oddíl 13 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 13 telegrafní prapor 13 telegrafní a radiotelegrafní rota týlové útvary 1667 Můj dědeček sloužil za 1 světové války na italské frontě Nejprve u Gebirgs Artilerie Regiment Nr 13 potom u Festung Artilerie Bataillon Nr 6 3
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_112.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1681. - 1695.
    vrátil jako velitel roty u I praporu k pluku v Rimavské Sobotě Během reorganizace pluku na pěší prapor 26 se stal velitelem náhradní roty v Breznu Po redislokaci útvaru do jihozápadních Čech sloužil od prosince 1948 coby zástupce důstojníka obranného zpravodajství u velitelství praporu Kašperských Hor K 1 10 1949 se stal kapitánem Na výše uvedené funkci setrval i při reorganizaci praporu na pluk v říjnu 1949 a po redislokaci do Vimperku na sklonku roku 1950 Od březnu 1951 byl zařazen jako zástupce velitele III praporu u 26 pěšího pluku V říjnu 1951 odešel na Vojenskou akademii do Prahy Během studia byl povýšen na štábního kapitána leden 1953 a majora červen 1953 Po získání vysokoškolského vzdělání nastoupil v září 1953 jako náčelník operačního oddělení 10 pěší divize v Košicích V říjnu následujícího roku se stal podplukovníkem a zároveň převzal velení 39 pěšího pluku v Bratislavě u kterého setrval i po přejmenování a přečíslování na 9 střelecký pluk V září 1957 byl přemístěn do Trnavy kde nadále zastával funkci zástupce velitele 4 střelecké divize Od léta následujícího roku působil jako náčelník štábu 3 motostřelecké divize v Kroměříži Na sklonku září 1959 stanul v čele divize a počátkem následujícího měsíce dosáhl hodnosti plukovníka V červenci 1960 nastoupil na přípravnou školu pro studium v zahraničí při Vojenské akademii Klementa Gottwalda v Praze a po měsíci byl vyslán ke studiu na Vojenskou akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova do Moskvy Po návratu do ČSSR se v srpnu 1962 krátkodobě ocitl v personální dispozici ale již na sklonku září převzal velení 1 tankové divize ve Slaném Dnem 1 10 1964 byl prezidentem republiky jmenován generálmajorem a krátce poté odešel do Písku kde nadále vykonával funkci zástupce velitele 1 armády Ve zmíněném zařazení setrval i po reorganizaci velitelství armády v září 1965 na velitelství Západního vojenského okruhu V roce 1966 mu byl na základě zákona č 19 1966 Sb o vysokých školách přiznán titul inženýra Během další reorganizace zmíněného velitelství se v lednu 1967 stal zástupcem velitele okruhu pro operační a bojovou přípravu Od května 1968 působil v Praze jako zástupce náčelníka Generálního štábu ČSLA V červenci 1969 následovalo vyslání na tzv spojené velení ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy do Moskvy a převzetí funkce zástupce náčelníka štábu která byla v rámci uvedeného velitelství vytvořena pro představitele každého členského státu Do vlasti se vrátil v lednu 1972 a opětovně se ocitl v krátkodobé personální dispozici Počátkem února 1972 byl přeložen na velitelství 4 armády a ustanoven do funkce zástupce velitele Z Písku odešel v říjnu 1978 do Prahy kde byl až do konce své vojenské služby zařazen jako náčelník Vojenské katedry Univerzity Karlovy Do zálohy odešel na sklonku července 1983 Genmjr Ing Eduard Kosmel byl nositelem celé řady vyznamenání z nichž je možno např uvést Řád SNP II třídy 1945 Řád rudé hvězdy 1959 či Řád rudého praporu 1964 Zemřel 8 6 1985 v Nitře 1689 Chci se zeptat na info ohledně útvaru v Jaroměři Byly to nějaké opravny já jsem tam dělal jako svářeč na stavbě která tenkrát vznikala 1990 V roce 1991 jsem byl převelen do Janovic k VÚ1113 popř i nějaké info o tomto útvaru V tomto roce jsem kolem projížděl tak jsem se tam stavil ale celý Josefov mi přijde jak město duchů vše zůstalo jak je jen nikde ani živáčka Díky a jestli to čte někdo kdo tam taky sloužil tak klidně napište na odpovídá Pavel Minařík V Jaroměři jste s největší pravděpodobnosti v roce 1990 sloužil u 2 výzbrojní základny VÚ 1117 Uvedený útvar vznikl v roce 1945 jako Zbrojnice 2 v posádce Hradec Králové Po třech letech se přestěhoval do Josefova kde zaujal prostory po zrušené Zbrojnici 13 Josefov se v témže roce sloučil s městem Jaroměř Krycí označení VÚ 1117 začala zbrojnice používat od 1 10 1949 Na sklonku roku 1950 došlo k její reorganizaci na 2 dělostřeleckou základnu Jaroměř Pod uvedeným názvem útvar existoval až do září 1969 kdy se sloučil s doposud samostatnou 4 dělostřeleckou základnou Terezín VÚ 7723 a nadále působil jako 2 výzbrojní základna Jaroměř s pobočkou v Terezíně V listopadu 1992 si obě součásti vyměnily postavení v organizační hierarchii a nadále se jednalo o 1 výzbrojní základnu Terezín VÚ 3755 s pobočkou v Jaroměři Uvedený stav ale přetrval pouze do dubna 1994 kdy se podřízenost obou složek vrátila k původnímu uspořádání ovšem již pod novým názvem jako 5 výzbrojní základna Jaroměř VÚ 8337 s pobočkou Terezín V září 1997 následovala další reorganizace útvaru který se tentokrát změnil na Ústřední opravárenskou základnu zbraní a zbraňových systému Jaroměř přičemž pobočka v Terezíně definitivně zanikla Od léta 2004 ztratil svoji samostatnost i útvar v Josefově který přešel do podřízenosti Základny oprav Lázně Bohdaneč jako Středisko oprav Jaroměř Historie VÚ 1113 Janovice nad Úhlavou je na našich stránkách uvedena v části Čs armáda Poválečná Představujeme útvary AČR Pozemní síly 2 mechanizovaná brigáda 21 mechanizovaný prapor a v odpovědi na dotaz čís 1147 Pokud jde o osoby které sloužily u stejného útvaru zkuste se podívat na www csla cz do části Spolubojovníci případně na www zelenaleta cz 1688 Zajímala by mě historie vojenského útvaru 8199 7 automobilový prapor v Čáslavi Zajímal by mě zejména vznik útvaru reorganizace dislokace velitelé úkoly jaké měl plnit a jeho zánik odpovídá Pavel Minařík Vámi uvedený útvar se vytvořil 1 9 1978 v Čáslavi jako 7 automobilní prapor a jeho úkolem byla přeprava speciálních tj kapalných raketových pohonných hmot pro potřeby vojskové protivzdušné obrany Základem pro výstavbu útvaru se stal dosavadní 3 automobilní prapor Čáslav VÚ 9659 tj původní 4 cisternový prapor 1 automobilní brigády jeho historické kořeny sahaly do roku 1947 kdy vznikl jako automobilní prapor 12 Rakovník Do nově vytvořeného VÚ 8199 byla rovněž začleněna již dříve vytvořená speciální dopravní rota v Hranicích zajišťující přepravu kapalných raketových pohonných hmot pro VPVO doposud organizačně začleněná u 2 okruhové základny PHM s velitelstvím v Lipníku nad Bečvou 7 automobilní prapor se skládal z velitelství a štábu spojovací čety velitelského družstva tří rot pro přepravu kapalných raketových pohonných hmot a roty týlového a technického zabezpečení Základem zmíněných speciálních dopravních rot byly vždy tři čety přepravy paliva a jedna válečně dvě četa y přepravy okysličovadla společně s družstvem technického zabezpečení a družstvem pro opravu speciální techniky Celkově měl prapor mimo jiné disponovat 96 cisternami AKC 4 255B na podvozku nákladního automobilu KRAZ 255B 27 automobilními cisternami AC 11000 a 10 požárními neutralizačními stanice 8T311 Útvar čítal přibližně 250 příslušníků z nichž cca 200 bylo ubytováno v čáslavských kasárnách Prokopa Holého zatímco 3 rota sídlila nejprve v hranických kasárnách Jaslo V roce 1981 se přestěhovala do Lipníku nad Bečvou a o čtyři roky později do Rožmitálu pod Třemšínem 7 automobilní prapor svoji činnost ukončil 31 10 1992 Přehled velitelů útvaru nemáme k dispozici 1687 Můžete uvést přehled generálů jmenovaných a povýšených v roce 1970 odpovídá Pavel Minařík Dnem 1 5 1970 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti generálmajora plk PhDr Antonín BRABEC náčelníkpoliticko organizační správy zástupce náčelníka HPS plk Ing Ferdinand HANZAL zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro technické věci plk Ing Jozef JURÍK náčelník zpravodajské správy zástupce náčelníka štábu Západního vojenského okruhu Dnem 11 6 1970 byla rozkazem prezidenta republiky propůjčenahodnost genmjr JUDr Zdenku PÁVOVI podobu výkonu funkce vedoucího čs delegace v DKNS Dnem 1 10 1970 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti generálmajora plk PhDr Ing Josef MARUŠÁK pověřen výkonem funkce velitele 7 armády PVOS plk Ing Miloslav ZÍKA náčelník štábu 1 zástupce velitele 4 armády 1686 Prosím o zaslanie stručného životopisu bývalých veliteľov 14 td genmjr PhDr Stanislav Weinlich genmjr Ing Josef Einšpigl a genmjr Ing Jan Ščudlík odpovídá Pavel Minařík Stanislav Weinlich absolvoval vojenskou základní službu v letech 1951 až 1953 Následně se stal vojákem z povolání a působil jako výchovný náčelník u 3 pevnostního praporu v Pohořelicích O rok později byl přemístěn na nadřízené velitelství 8 pěší brigády do Rajhradu a zařazen na funkci instruktora u politického oddělení V roce 1955 následovalo přemístění na velitelství 16 střelecké divize v Brně u jehož politického oddělení působil ve stejné funkci Od roku 1957 byl zařazen coby inspektor respektive o dva roky později jako starší inspektor u politické správy velitelství 2 vojenského okruhu v Trenčíně V roce 1960 se stal zástupcem náčelníka oddělení stranickoorganizační práce okruhové politické správy a o rok později převzal řízení uvedeného oddělení V letech 1964 až 1965 absolvoval poslední ročník studia ve Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Praze které zahájil dálkově v roce 1961 Po získání vysokoškolského vzdělání se stal náčelníkem politického oddělení 19 motostřelecké divize v Plzni Od roku 1968 působil na Hlavní politické správě v Praze na níž převzal vedení politickoorganizačního oddělení V následujícím roce byl nejprve vyslán do přípravné školy ke studium v zahraničí a poté odjel na Vojenskou akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova do Moskvy Po jejím absolvování se v roce 1971 stal zástupcem velitele pro bojovou přípravu u 14 tankové divize v Prešově a v následujícím roce převzal velení divize K 1 10 1974 ho prezident republiky jmenoval do hodnosti generálmajora a krátce poté byl ustanoven do funkce náčelníka štábu 1 zástupce velitele Východního vojenského okruhu v Trenčíně Na sklonku následujícího roku převzal velení 1 armády v Příbrami Po dvou letech byl z uvedené funkce odvolán a přemístěn k Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě kde zastával funkci zástupce náčelníka pro učební a vědeckou činnost respektive od roku 1979 zástupce náčelníka pro učební činnost Genmjr Weinlich odešel do zálohy koncem roku 1989 Josef Einšpigl nastoupil v roce 1949 na Školu důstojnického dorostu do Českého Těšína a po dvou letech pokračoval ve studium v Pěchotním učilišti v Lipníku nad Bečvou Po ukončení školy byl v roce 1952 přijat za vojáka z povolání Jeho prvním působištěm se stal 103 mechanizovaný pluk v Mladé u kterého zastával funkce velitele kulometné čety a později velitele výcvikové roty V letech 1953 až 1956 studoval na Vojenské akademii Klementa Gottwalda v Praze Po krátkodobé personální dispozici byl přidělen ke 4 mechanizovanému pluku v Hodoníně Zde působil nejprve jako pomocník náčelníka štábu pluku respektive od roku 1957 coby velitel praporu a od roku 1961 na funkci zástupce náčelníka štábu pluku V letech 1962 až 1963 byl zařazen u velitelství 3 motostřelecké divize v Kroměříži na funkci pomocník náčelníka operačního oddělení Následně se vrátil ke 4 motostřeleckému pluku do Hodonína u kterého se stal náčelníkem štábu a od roku 1969 velitelem V roce 1972 odešel do přípravné školy ke studiu v zahraničí a po jejím ukončení odjel na Vojenskou akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova do Moskvy Po dvouletém studiu se vrátil do ČSSR a jeho novým působištěm se stalo velitelství 14 tankové divize v Prešově Po krátkodobé stáži převzal koncem roku 1974 velení divize od gen Weinlicha K 1 10 1977 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti generálmajora V čele divize setrval do roku 1978 kdy byl přeložen do na velitelství 1 armády do Příbrami a ustanoven do funkce náčelníka oddělení bojové přípravy zástupce velitele armády V letech 1979 až 1989 působil jako náčelník vojenského odboru ministerstva školství ČSR Poté se stal zástupcem velitele Východního vojenského okruhu v Trenčíně Na sklonku roku 1988 byl genmjr Einšpigl přeložen do zálohy Jan Ščudlík od roku 1965 studoval na Učilišti vojsk ministerstva vnitra Julia Fučíka v Bruntále ale v následujícím roce přestoupil na Vyšší vojenské učiliště hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše do Vyškova které ukončil v roce 1969 Jeho dalším působištěm se stal 63 motostřelecký pluk v Michalovcích Zde nejprve sloužil jako velitel výcvikové čety a od roku 1970 výcvikové roty V letech 1972 až 1974 byl vyslán ke studiu na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého do Brna Poté se opět vrátil k mateřskému útvaru a po následující dva roky zastával funkci velitele výcvikového praporu Na přelomu let 1976 77 absolvoval kurz velitelů motostřeleckých pluků organizovaný při Vyšších důstojnických kurzech VYSTREL v sovětském Solněčnogorsku Po deseti měsících se vrátil do Michalovců kde nejdříve převzal funkci náčelníka štábu pluku a koncem roku se stal velitelem pluku Michalovce opustil až v roce 1980 když byl přemístěn do Prešova jako zástupce velitele 14 tankové divize V letech 1982 až 1984 studoval na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova v Moskvě Po návratu do ČSSR setrval na původní funkci ale o rok později se stal velitelem prešovské divize V roce 1987 následovalo přemístění do Slaného a převzetí velení 1 tankové divize Hodnost generálmajora získal 1 10 1988 O rok později se jeho novým působištěm stala Příbram kde převzal funkci zástupce velitele 1 armády Počátkem roku 1990 byl ustanoven náčelníkem oddělení bojové přípravy zástupcem velitele 1 armády Koncem následujícího roku odešel na GŠ ČSA do Prahy kde zastával povinnosti zástupce náčelníka Správy tankového a mechanizovaného vojska Hlavní správy pozemního vojska Genmjr Ščudlík svoji vojenskou službu ukončil v květnu 1992 1685 Můžete zveřejnit informace o organizaci a dislokaci 5 mechanizované divize Slaný od jejího vzniku až do zrušení odpovídá Pavel Minařík 5 mechanizovaná divize vznikla 31 12 1950 reorganizací dosavadní 5 rychlé divize Dnem 9 5 1955 byla přečíslována na 1 mechanizovanou divizi která pod uvedeným názvem působila do 31 10 1958 kdy byla přeměněna na 1 tankovou divizi 1 1 1951 1 11 1953 1 10 1957 5 pzpr Slaný 5 pzpr Slaný 1 pzpr Podbořany 28 mp Louny 28 mp Louny 1 mp Beroun 38 mp Beroun 38 mp Beroun 2 mp Slaný 21 tsp Žatec 58 mp Louny 3 mp Louny 1 dp Rakovník 21 tp Žatec 21 tp Žatec 62 dp Kladno 5 shpr Žatec 5 tshp Žatec 92 rmo Rakovník 5 štpr Žatec 5 štpr Žatec 5 plo Slaný 1 dp Rakovník 1 dp Rakovník 5 žpr Terezín 62 minp Kladno 92 rmo Postoloprty 5 spojpr Slaný 92 rmo Postoloprty 5 pldo Chomutov 5 chč Slaný 5 plo Slaný 3 žpr Terezín 5 apr Terezín 5 žpr Terezín 2 spojpr Slaný 5 auto dílna Terezín 5 spojpr Slaný 5 čcho Slaný 5 zbroj dílna Terezín 5 chč Slaný 5 ar Terezín 5 PTOZ Žatec 5 ar Terezín AŠ 1 td Terezín 5 div sklady Slaný 5 zdravpr Louny 5 zdravpr Louny PTO 1 md Žatec PTO 1 md Žatec 5 auto dílna Terezín AO 1 md Terezín 5 zbroj dílna Terezín DD 1 md Terezín Pozn AO Automobilní opravna DD Dělostřelecká dílna PTO Pojízdná tanková opravna PTOZ Pojízdná tanková opravárenská základna 1684 Kolik přibližně měla naše armáda před r 1989 ks přenosných protitankových raketových kompletů PTRK typu 9K11 Maljutka a kolik PTRK na vozidlech BRDM 2 verze 9P133 a verze 9P148 Jaké jsme měli počty PTRK typu 9K111 FAGOT a 9K113 Konkurs odpovídá Pavel Minařík Čs armáda disponovala k 1 7 1988 celkem 541 protitankovými raketovými komplety z nich bylo 180 zabudováno na BRDM 2 153 ks 9P133 s PTRK Maljutka P a 27 ks 9P148 s PTRK Konkurs a 361 nesených z toho 203 ks PTRK 9K11 Maljutka M a 158 ks PTRK 9K111 Fagot Kromě toho byl PTRK 9K11 Maljutka ve výzbroji 2074 ks BVP 1 a 15 BRM 1K které doplňovalo 41 ks BVP 2 s PTRK 9K113 Konkurs Do 31 12 1990 se množství vezených PTRK zvýšilo na 186 dodávkou 6 ks 9P148 a nesených na 380 dovozem dalších PTRK Fagot tj v souhrnu na 566 ks Dále bylo čs průmyslem v letech 1989 až 1990 vyrobeno 201 ks BPzV a počet BVP 2 vzrostl na 280 vozidel 1683 Prosím o popis štábu pluku ev divize v osmdesátých letech v poli Jde mi jak o personální složení tak o techniku počty druhy a její přidělení jednotlivým funkcionářům Zdá se mi nemožné že se po celou dobu zdržovali v tancích nebo OT Jakými prostředky bylo zajištěno spojení štábu obrana včetně PVO a materiální zabezpečení štábu Jakým jednotkám byla přidělena vozidla štábu a jejich osádky Rozmístění hlavních záložních a týlových velitelských stanovišť v útoku a obraně neznám přesnou odbornou terminologii odpovídá Pavel Minařík Při činnosti v poli se z příslušníků velitelství a štábu vševojskové divize vytvářelo velitelské stanoviště VS předsunuté velitelské stanoviště PVS a týlové velitelské stanoviště TVS Na předsunutém velitelském stanovišti se nacházeli velitel divize disponoval OT 62 64 R 3 nahrazeným později R 4MT zástupce velitele OT 62 64 R 3 později R 4MT zpravodajský náčelník OT 62 64 R 3 náčelník RVD OT 62 64 R 3 později R 3MT důstojník dělostřeleckého průzkumu OT 65 náčelník PVO velitelské stanoviště typu C na osobním terénním automobilu později PU 12 náčelník ženijní služby a náčelník chemické služby společně v OT 62 64 R 2 Ze spojovací techniky mohli příslušníci předsunutého velitelského stanoviště ještě využít radiovozy R4AT a R 140 V rámci velitelského stanoviště byli zařazeni náčelník štábu radiovůz R4AT později OT 62 64 R 4MT důstojník zpravodajského náčelníka OT 62 64 R 3 důstojník náčelníka PVO radiovůz R3A později PU 12 důstojník náčelníka ženijní služby a důstojník náčelníka chemické služby oba v radiovozu R3A Vozidla pocházela z vybavení spojovacího praporu průzkumného praporu baterie velení a dělostřeleckého průzkumu a čety radiolokačního průzkumu a velení O zabezpečení divizního velitelství se starala velitelská rota s motocyklovou četou o třech družstvech velitelskou četou o třech strážních družstvech a četou obsluhy o dvou automobilních družstvech družstvu technického zabezpečení a hospodářském družstvu do jejíhož velitelství náležel u tankové divize i tank velitele divize T 55AK 72MK Protivzdušnou obranu zabezpečovala dvě družstva střelců S 2M velitelské roty Taktické normy pro rozmístění jednotlivých velitelských stanovišť v hloubce bojové sestavy byly následující Druh činnosti PVS VS TVS Útok 1 až 3 km 3 až 10 km do 20 km Obrana do 3 km 3 až 10 km do 30 km Při vyvedení do pole se na velitelském stanovišti vševojskového pluku nacházel velitel ZVP a ZNŠ v OT 62 64 R 3 později R 3MT dále zástupce velitele v OT 62 64 R 2 v BVP 1K u msp vyzbrojených BVP náčelník štábu společně se spojovacím náčelníkem v radiovozu R3AT později v OT 62 64 R 3MT zpravodajský náčelník v OT 62 64 R 2 náčelník ženijní služby a náčelník chemické služby společně v OT 64 R 2 u tankového pluku v OT 65 náčelník dělostřelectva v OT 810 DP později v OT 62 64 R
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_113.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1696. - 1710.
    sboru resp hr pásma nebo pořadovou číslicí jako tomu bylo např u vozatajských kolon odpovídá Pavel Šrámek Po provedené mobilizaci měly minometnou rotu o 6 minometech 8 cm případně 9 cm všechny pěší pluky počet 109 a horské pěší pluky počet 8 minometnou četu o 2 minometech 8 cm všechny hraničářské prapory počet 23 instrukční prapory počet 2 cyklistické prapory počet 4 a také hraničářský pluk číslo 4 Celkem tedy šlo o 117 minometných rot a 30 minometných čet v rámci pluku či praporu Samostatné minometné roty nebo čety se nevytvářely existovaly pouze čtyři oddíly hrubých minometů vyzbrojené 12 minomety ráže 14 cm Dělostřelecké pracovní roty byly číslovány arabskou číslicí lomenou číslem sboru např 1 52 u II sboru u hraničního pásma měly jeho číslo Dělostřelecké muniční kolony byly číslovány římskou číslicí lomenou číslem sboru nebo hraničního pásma např II 51 u I sboru I 62 u HP XII Pojízdné zbrojní dílny byly číslovány průběžně od čísla 1 např 1 a 2 u I sboru 3 a 4 u II sboru 17 a 18 u HP XI atd Záloha zbrojního materiálu měla číslo příslušného sboru nebo hraničního pásma Přesné úkoly dělostřeleckých pracovních rot bohužel neznáme 1702 Rád bych se dověděl co nejvíce informací o K u K Infanterieregiment Nr 36 Jungbunzlau v období první světové války odpovídá Pavel Šrámek Pěší pluk 36 se v rámci 10 pěší divize rakousko uherské armády účastnil v letech 1914 1915 bojů na východní frontě Například v říjnu 1914 bojoval na řece San a v bojích utrpěl velké ztráty V květnu 1915 bojoval u Přemyšlu kde se jeho velká část bez většího odporu dostala do ruského zajetí To bylo považováno za zradu takže rozkazem ze dne 19 7 1915 byl pluk císařem rozpuštěn Zůstal pouze jeho náhradní prapor který se stal v roce 1918 součástí československé armády 1701 Chci se zeptat na stíhačku Avia Bk 534 v roce 1938 Co jsem našel tak vývoj začlenění kanonu měl být ukončen v létě 1938 ale první dodávka 55 ks měla mít pouze kulomet druhá již kanon Měla všechna letadla z první dodávky 18 strojů 16 září dalších 17 z 2 listopadu pouze kulomet místo kanonu Mate mne to že všechny mají stejné označení Nebylo to z toho důvodu že armáda nechtěla prozradit že má k dispozici kanónovou verzi viz ukončení zkoušek a k montáži kanonu by došlo až na letišti při vypuknutí války což by pro obsluhu nebyl problém Mělo se jednat o stroje Bk 534 501 až 534 621 odpovídá Pavel Šrámek Československá armáda objednala nejdříve 54 kusů letadel Avia Bk 534 číslo 501 až 554 které měly být vyzbrojeny 20 mm kanonem Hispano Suiza a dvěma leteckými kulomety vz 30 Protože se však vyskytly potíže se zástavbou 20 mm kanonu Oerlikon který nahradil původní Hispano Suiza byl místo něj montován klasický letecký kulomet vz 30 takže stroje této série byly vyzbrojeny třemi kulomety Stejná situace nastala u další objednávky 66 kusů číslo 555 až 620 kterou ale už převzala německá armáda Další podrobnosti najdete v knize Jiřího Vraného Avia B 534 z roku 1994 1700 Chtěl bych vědět jaká byla bojová sestava a dislokace jednotek Hraniční oblasti 31 3 17 pěší divize samostatné skupiny pěšího pluku 7 331 401 a instrukčního dělostřeleckého pluku k 30 9 1938 odpovídá Pavel Šrámek Sestavu Hraniční oblasti 31 najdete v odpovědi na dotaz č 1259 Složení 3 divize bylo následující velitelství sídlilo v Mšenu se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 42 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 47 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 52 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 92 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota strážní prapor XXII od 1 10 IV 42 prapor velitelství praporu v Kamenickém Šenově dělostřelecký pluk 3 I až III oddíl smíšený přezvědný oddíl 3 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 3 telegrafní prapor 3 telegrafní a radiotelegrafní rota improvizovaný obrněný vlak 33 týlové útvary Složení 17 divize bylo následující velitelství sídlilo v Rychnově u Jablonce nad Nisou se štábní rotou štábní jezdeckou četou štábní autokolonou a oddílem polních četníků pěší pluk 16 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 21 II prapor spojovací zákopnická kanonová a minometná rota pěší pluk 37 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota pěší pluk 44 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota tři kanonové roty horský pěší pluk 3 I až III prapor spojovací zákopnická a minometná rota strážní prapor XXIX a XXX samostatná strážní rota 2 dělostřelecký pluk 104 I a II oddíl velitelství pluku v Liberci I oddíl dělostřeleckého pluku 132 I oddíl dělostřeleckého pluku 202 III oddíl dělostřeleckého pluku 33 smíšený přezvědný oddíl 17 jezdecká eskadrona cyklistická rota a četa lehkých tanků ženijní rota 17 telegrafní prapor 17 telegrafní a radiotelegrafní rota týlové útvary Složení skupiny pěšího pluku 7 bylo následující pěší pluk 7 velitelství I a III prapor velitelství pluku Želiezovce dělostřelecký pluk 135 velitelství I oddíl velitelství pluku Želiezovce II oddíl dělostřeleckého pluku 40 Dělostřelecké pluky 331 a 401 stejně jako instrukční dělostřelecký pluk byly během mobilizace rozpuštěny 1699 Hledám svého dědečka Jana Veselého o kterém vím pouze to že byl v roce 1924 poručíkem v Komárně a v roce 1947 plukovníkem v Bratislavě Z pátrání po internetu se domnívám že se jedná o téhož Veselého který po vzniku Slovenského státu v roce 1939 převzal velení 11 dragounského pluku v Bratislavě a později 25 8 1944 se stal velitelem 2 technické divize v Itálii Je možné někde vypátrat životopis tohoto člověka když neznám ani datum asi někdy kolem roku 1900 ani místo asi někde na Moravském Slovácku narození odpovídá Pavel Šrámek Ve Vašem případě přichází v úvahu dva důstojníci z roku 1938 buď podplukovník generálního štábu Jan Veselý narozený v roce 1898 který sloužil na Hlavním štábu v Praze nebo štábní kapitán jezdectva Jan Veselý narozený v roce 1897 který sloužil
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_114.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1711. - 1725.
    uzavírání hospodářských smluv likvidaci faktur zabezpečování přejímky vojenské techniky a materiálu z čs průmyslu zástupci vojenské správy na jednotlivých závodech Ferdinand Hanzal byl přijat za vojáka z povolání po ukončení Vojenské akademie v Hranicích v roce 1946 Následně sloužil jako technický důstojník a velitel parkové roty u 14 tankové brigády v Martině V roce 1949 byl vyslán ke studiu na Vojenskou tankovou inženýrskou akademii J V Stalina do Moskvy Po návratu do Československa se v roce 1955 stal zástupcem náčelníka pro technické věci Tankové výzkumné a zkušební stanice v Doksech reorganizované o rok později na Vědecko výzkumný tankový polygon Od roku 1957 převzal řízení uvedeného polygonu který se v roce 1960 reorganizoval na Výzkumné a zkušební středisko 020 V roce 1965 byl Ferdinand Hanzal přeložen z Doks do Tábora kde byl ustanoven do funkce zástupce velitele Středního vojenského okruhu pro technické věci náčelníka Technické správy V roce 1967 dokončil Institut národohospodářského plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze Tábor opustil v září 1969 a jeho dalším působištěm se stal GŠ ČSLA kde zastával funkci zástupce náčelníka GŠ pro technické věci V květnu 1970 ho prezident republiky jmenoval generálmajorem V říjnu 1972 se stal zástupcem ministra národní obrany pro výzbroj a techniku V roce 1973 absolvoval Vyšší akademický kurz při Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil SSSR K J Vorošilova V říjnu 1974 byl prezidentem republiky povýšen do hodnosti generálporučíka Od února 1976 stanul jako zástupce ministra národní obrany v čele Hlavní technické správy MNO Genpor Ing Hazal předal v říjnu 1983 funkci svému nástupci a do zálohy odešel koncem ledna 1984 1721 Často pozerám Vašu stránku a veľmi ma zaujíma Dovolím si Vám poslať dotaz o voj posádke v meste Banská Štiavnica a blízkeho okolia Jedná sa mi hlavne o obdobie po skončení 2 svetovej vojny Zároveň by som rád vedel či bola v meste aj posádková hudba Mám o tom nejaké poznatky ale veľmi kusé a neoverené odpovídá Pavel Minařík V posádce Banská Štiavnica se po skončení 2 světové války z útvarů čs armády nacházely pouze posádkové velitelství 1945 až 1946 a okresní vojenská správa 1955 až 1960 1720 Můžete sdělit něco bližšího o VÚ 6333 Litoměřice strojní prapor Sloužil jsem u něj v letech 1963 65 odpovídá Pavel Minařík 51 strojní prapor VÚ 6333 se v rámci 51 ženijní brigády vytvořil 1 10 1960 místo původního 51 elektrotechnického praporu Nově zformovaný prapor se skládal z roty pil a elektrocentrál s četou pil a četou elektrocentrál roty zemních strojů s četou kompresorů a beranidel četou buldozerů a hlubidel četou rypadel a pojízdných vrtáků ženijní technické roty s hydrotechnickou četou četou ženijních tanků a družstvem minových ukladačů a maskovací roty s maskovací četou a maskovací dílnou která již k 1 9 1961 zanikla Prapor při svém vzniku tabulkově čítal cca 190 vojáků a měl být vybaven 2 mostními tanky 3 buldozery 2 zákopovými hlubidly trojdílným pontonem ze střední mostové soupravy beranidlem SB 6 3 pojízdnými zemními vrtáky 8 poloautomatickými minovými ukladači MUP velkým obojživelníkem automobilní úpravnou vody AÚV 7000 a 1000 koutovými odražeči K 1 9 1963 prodělal reorganizaci v jejímž průběhu zanikla ženijní technická rota reorganizovala se rota zemních strojů a vznikla rota kompresorů a beranidel společně s výcvikovou strojní rotou Ze zrušené ženijní technické roty se hydrotechnická četa stala součástí roty kompresorů a beranidel družstvo minových ukladačů přešlo do roty zemních strojů zatímco četa mostních tanků nadále působila samostatně V rámci reorganizované roty zemních strojů existovaly četa buldozerů četa zákopových pluhů a četa zemních strojů s družstvem rypadel a družstvem pojízdních zemních vrtáků V nově zřízené rotě kompresorů a beranidel byly sdruženy četa kompresorů četa beranidel a hydrotechnická četa Výcviková strojní rota se skládala ze tří výcvikových čet Během reorganizace plánovaný počet příslušníků prapor stoupl na cca 215 osob Další reorganizace proběhla k 1 9 1967 Během ní se reorganizovala rota zemních strojů a rota pil a elektrocentrál zanikly rota kompresorů a beranidel výcviková strojní rota a četa mostních tanků zatímco nově se vytvořila hydrotechnická rota Reorganizovaná rota zemních strojů se nadále skládala ze dvou čet zemních strojů s družstvem buldozerů a zákopových pluhů družstvem automobilních rypadel a družstvem pojízdných zemních vrtáků a čety kompresorů která původně patřila do zaniklé roty kompresorů a beranidel Novou součástí roty pil a elektrocentrál se stala četa beranidel z rušené roty kompresorů a beranidel Hydrotechnická rota byla složena ze dvou hydrotechnických čet Počet příslušníků prapor poklesl na cca 180 vojáků kteří měli mít k dispozici 6 buldozerů 2 zákopové pluhy 2 trojdílné pontony ze střední mostové soupravy beranidlo SB 6 4 pojízdné zemní vrtáky 4 lžícová rypadla a 4 automobilní úpravny vody AÚV 62 Poslední reorganizace útvaru proběhla 1 9 1969 Spočívala ve vytvoření ženijní roty pro zabezpečení míst velení a redukci dosavadní hydrotechnické roty na četu společně se snížením plánovaných počtů osob u ostatních jednotek takže celkový počet příslušníků praporu se snížil na cca 140 osob Ženijní rotu pro zabezpečení míst velení tvořily strojní četa s družstvem buldozerů družstvem automobilních rypadel a družstvem kompresorů a ženijní družstvo Plánované složení útvaru a jeho materiální vybavení se změnilo ještě v září 1971 když se součástí čety zemních strojů roty zemních strojů stalo družstvo kolových dozerů a ve složení strojní čety ženijní roty pro zabezpečení míst velení bylo dosavadní družstvo buldozerů nahrazeno družstvem kolových dozerů 51 strojní prapor VÚ 6333 svoji činnost ukončil 1 9 1977 a v sestavě 51 ženijní brigády ho nahradil 51 ženijní opevňovací prapor VÚ 3038 1719 V roce 1988 89 jsem sloužil ve VVP Dobrá Voda VÚ 1030 u Železné Rudy Dnes už je útvar zrušen a tak bych chtěl poprosit o nějaké informace kde bych se mohl něco dozvědět o místě kde jsem sloužil Chystáme se udělat setkání odpovídá Pavel Minařík VÚ 1030 byl zřízen 1 3 1952 pod názvem Vojenský výcvikový tábor Dobrá Voda Vytvořil se jako náhrada za VVT Město Kynžvart kde se rozvíjela těžební činnost a lázeňství v blízkých městech Převážnou většinu pozemků tvořily konfiskáty po odsunutém německém obyvatelstvu K 1 11 1952 proběhlo přejmenování VVT na Vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda Rozlohou cca 17 tisíc ha patřil mezi středně velké VVP a byl využíván především útvary 2 motostřelecké divize Sušice Výcvik omezovala blízkost státní hranice a častá omezení v provádění střeleb Na jeho území byla postupně vybudována následující výcviková zařízení zachycen stav z poloviny 80 let součinností střelnice Vysoké Lávky umožňovala taktické cvičení praporu nebo provádění taktického cvičení s bojovými střelbami na stupni rota tanková střelnice Slunečná využívána pro střelby z T 54A AM AM1 střelnice BVP Hůrka prováděny střelby z BVP 1 a OT 64 pěchotní střelnice Hůrka pro střelby ze všech druhů ručních zbraní dělostřelecká střelnice Stodůlky umožňovala taktické cvičení s bojovými střelbami dělostřeleckého oddílu nebo skupiny oddílů cvičiště pro řízení bojových vozidel Hadí Vrch využíváno pro jízdy T 54 OT 64 a BVP 1 a ženijní cvičiště Souš výcvik s ostrými trhavinami a radioaktivními látkami Ve VVP se nacházely ubytovací kapacity srubové tábory pro 1275 vojáků Plánované počty obsluhy výcvikových zařízení se postupně zvyšovaly z cca 40 osob na počátku 70 let přes cca 70 osob na konce 70 let na konečných cca 90 osob v polovině 80 let V roce 1976 ve VVP sloužilo 63 vojáků z toho 7 důstojníků a 4 praporčíci Usnesením vlády ČSFR č 541 ze dne 5 9 1991 bylo rozhodnuto ukončit činnost VVP což se realizovalo k 31 říjnu téhož roku 1718 Sloužil jsem u VÚ Dolní Žandov v letech 1970 71 Myslím že krycí číslo bylo 3130 Jednalo se o tankový prapor Bylo by možno sdělit jména všech dostupných velitelů v té době Vypadlo mi to z paměti pamatuji si jen pplk Špilka mjr Beňo por Valter a por Lobotka odpovídá Pavel Minařík VÚ 3130 vznikl 1 9 1969 jako 20 samostatný tankový prapor Podléhal velitelství 20 motostřelecké divize a po celou dobu své existence byl dislokován v Dolním Žandově Skládal se z velitelské roty čety průzkumná spojovací ženijní tří tankových rot technické opravny s dílnou pro opravy a ošetřování pásové a kolové techniky družstvo pro opravy a ošetřování pásové techniky družstvo pro opravy a ošetřování kolové techniky družstvo elektroprací a dílnou speciálních prací družstvo pro opravy výzbroje družstvo pro spojovací techniku sklad a čety týlového zabezpečení o dvou automobilních družstvech hospodářském družstvu skladu a obvazišti Plánovaný početní stav byl stanoven na 279 osob a měsíc po vytvoření útvar čítal 231 vojáků z toho 37 důstojníků 7 praporčíků 6 absolventů ŠDZ a 2 absolventi VKVŠ kteří disponovali 30 T 54AM 1 T 54ARK a 1 VT 34 Z bojové techniky chyběly 3 OT 65 2 OT 64 1 OT 64 R3 a 1 mostní tank z nichž do konce listopadu byly dodány 2 OT 64 1 OT 64 R3 a 1 OT 65 Prvním velitelem praporu byl ustanoven pplk Vojtěch Špilka a náčelníkem štábu mjr Vladimír Aplt který v květnu 1971 převzal velení praporu Funkce zástupců velitele byly v této době obsazeny následovně pro věci politické npor Michal Smoleňák pro výcvik mjr Jaromír Černovský pro věci technické mjr Alois Bělohradský a pro týl mjr Josef Vaško Jako velitelé rot sloužili velitelská rota mjr Jiří Schütz 1 tr por Josef Rajdl od 21 8 1970 2 tr por Karel Valter od 1 1 1971 a 3 tr npor Václav Brožovský který se v červnu 1971 stal náčelníkem štábu V květnu 1971 u útvaru sloužilo 284 vojáků z toho 27 důstojníků 3 praporčíci 7 absolventů ŠDZ a 4 absolventi VKVŠ Z bojové techniky se u útvaru nacházelo 30 T 54AM 1 T 54ARK 5 OT 64 3 OT 65 1 OT 810 1 MT 55A a 1 VT 34 20 samostatný tankový prapor svoji činnost ukončil dnem 1 9 1971 1717 Zaujímalo by ma ako to fungovalo s prepožičiavaním generálskych hodností t j kto ich prepožičiaval na základe akých predpokladov a na akú dobu Je pravda že dotyčnému bola táto hodnosť daná len po dobu výkonu vybranej funkcie a potom mu ju odobrali A vôbec ktorým dôstojníkom bola táto hodnosť v čs armáde od roku 1918 prepožičiana odpovídá Pavel Minařík Hodnost generála propůjčoval prezident republiky osobám které měly dočasně vykonávat funkci na níž byla plánována hodnost generála či bylo vhodné aby ji zastával voják v uvedené hodnosti Zpravidla se propůjčovala na dobu výkonu funkce obvykle zahraniční mise a měla se tak zvýšit vážnost dotčených osob Po ukončení působení v dané funkci se její nositel vrátil ke své původní hodnosti případně byl řádně povýšen do příslušné generálské hodnosti Pravděpodobně nejznámější osobou které byla propůjčena generálská hodnost je Milan Rastislav Štefánik brigádní generál francouzské armády v jehož případě se tak stalo 18 6 1918 v souvislosti s vysláním k Odbočce ČSNR v Rusku V prvorepublikovém Československu se propůjčování hodností nerealizovalo Po skončení války byla 1 1 1946 propůjčena hodnost generála justiční služby v záloze JUDr Bohuslavu Ečerovi který od listopadu 1945 do října 1946 působil jako předseda čs delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku Od roku 1950 byla čs armádě generálská hodnost propůjčena např vedoucím čs delegace v Dozorčí komisi neutrálních států pro příměří v Koreji tzv DKNS genmjr Františku Burešovi hodnost genpor v letech 1953 54 nebo plk Vilému Tomanovi hodnost genmjr v letech 1966 70 V případě DKNS byla hodnost genmjr propůjčena i civilním osobám zaměstnancům MZV JUDr Zdeněk Páv 1970 72 či Ing Ján Gazík 1981 83 Na počátku 90 let byla hodnost genmjr propůjčena plk Jiřímu Pisklákovi vojenskému představiteli ČSFR u NATO Generálská hodnost mohla být propůjčena i civilním osobám dočasně povolaným do čs armády jako se stalo v případě prof Františka Perny rektora Vysoké školy technické v Brně a vojína v záloze ustanoveného v roce 1951 do funkce zástupce velitele VTA Brno pro vědeckou a učební činnost Propůjčování generálských hodností je poměrně často praktikováno také v AČR blíže viz http old hrad cz president Havel politika jmen general html 1716 Jaké měli houfnice a kanony ve výzbroji dělostřelci v Českých Budějovicích před svým zrušením cca v roce 1990 1991 VÚ 4445 Děkuji odpovídá Pavel Minařík Výzbroj 36 dělostřeleckého pluku byla následující 1 a 2 oddíl disponoval 122mm houfnicemi vz 38 74 po 18 ks 3 oddíl byl vyzbrojen 100mm kanony vz 53 18 ks které měl i protitankový oddíl 18 ks U raketometného oddílu se nacházely 122mm raketomety vz 70 18 ks Poslední dva uvedené oddíly by po přechodu na válečný stav působily jako samostatné útvary 1715 Chtěl bych vědět jak dopadl záložní protiletadlový oddíl v Mostě Nastoupil jsem základní vojenskou službu v roce 1967 v Mladé u Milovic k záložnímu protiletadlovému oddílu který byl po srpnu 1968 přesunut do Mostu Dlouhá léta žiji v emigraci a kamarádi mi napsali že mostecká kasárna už neexistují Víte taky něco o důstojnících tohoto oddílu a záklaďácích Pamatuji si na jména velitel byl major Zvara byl ze Slovenska dále major František Pšenička byl tam jeden praporčík z Lysé nad Labem záklaďáci vojín Josef Gromada ze Slovenska desátníci Jaroslav Šmíd z Plzně Jiří Kos z H Brodu Petr Jeremiáš Děkuji Vám a zdraví Jiří Hladík odpovídá Pavel Minařík V roce 1967 existoval v Mladé 3 protiletadlový oddíl který tvořil součást 13 tankové divize V říjnu 1968 byl přemístěn do Nitry kde se v roce 1979 rozrostl na pluk který od 1 1 1993 přešel do Armády Slovenské republiky V letech 1961 až 1969 byl velitelem oddílu kpt Stanislav Rozenský O Vámi uvedených příslušnících oddílu nemáme bližší informace Zkuste se podívat na www csla cz do části Spolubojovníci případně na www zelenaleta cz nebo www vojacisobe cz V Mostě se v letech 1962 až 1977 nacházel 173 protiletadlový dělostřelecký pluk Informace o jeho historii najdete v odpovědi na dotaz čís 1033 1714 Objevil jsem Váš web Opravdu vynikající a záslužná práce Děkuji Hledal jsem něco o historii 18 tp Tábor a zjistil jsem na tomto webu že se tento pluk zformoval na bázi 11 tankové brigády a ta zase z 1 tpr tbr čsas v SSSR Prý i u 18 tp zejména v počátku při jeho zformování sloužili též ještě důstojníci z čsas v SSSR Můžete to potvrdit a pokud ano tak uvést některá jména Můžete prosím uvést jména velitelů a zástupců tpr tb čsas pak 11 tb a nakonec 18 tp Lze prosím někde nalézt úplný seznam čsas v SSSR odpovídá Pavel Minařík a Milan Kopecký Ad 1 Jména důstojníků při zformování pluku nám nejsou známa a tudíž nemůžeme ani zjistit zda se jednalo o bývalé příslušníky 1 čs as v SSSR Ad 2 Ve velení se vystřídali I tankový prapor 1 čs tankové brigády 17 9 1945 reorganizován na 2 tankovou brigádu kpt Ambrož Bílek 25 7 18 9 1944 npor Bohuslav Novotný 18 9 25 9 1944 npor František Vrána 25 9 30 9 1944 zástupce velitele praporu por Jaromír Hecht 30 9 13 10 1944 kpt Bohuslav Novotný 13 10 16 12 1944 npor Imrich Gaš 16 12 1944 15 1 1945 škpt Vladimír Pludek 16 1 25 2 1945 npor kpt Imrich Gaš 25 2 22 4 1945 zastupující velitel por Richard Fischl 22 4 29 4 1945 kpt Imrich Gaš 29 4 2 5 1945 škpt Vladimír Pludek 2 5 8 8 1945 mjr Emanuel Šrámek 8 8 17 9 1945 II tankový prapor 1 čs tankové brigády 17 9 1945 reorganizován na 1 tankovou brigádu por kpt Josef Buršík 25 7 1944 26 4 1945 zastupující npor Jaromír Hecht 16 4 30 4 1945 kpt Josef Buršík 30 4 17 9 1945 III tankový prapor 1 čs tankové brigády 17 9 1945 reorganizován na 3 tankovou brigádu por npor Richard Tesařík 30 7 22 9 1944 ppor Rudolf Jasiok 22 9 29 9 1944 zatímní por Lumír Písarský 29 9 29 11 1944 npor kpt Richard Tesařík 29 11 1944 20 3 1945 škpt mjr Emanuel Šrámek 20 3 2 5 1945 kpt Imrich Gaš 2 5 17 9 1945 3 od 1 10 1947 11 tanková brigáda vznikla 17 9 1945 ze III tpr 1 čstb pplk plk Alois Špeta 17 9 1945 28 2 1948 pplk gšt Ladislav Perl 1 3 30 4 1948 mjr pplk Vratislav Skopeček 1 5 1948 1 3 1949 pplk Ladislav Doležal 15 4 1949 31 3 1950 mjr Martin Ďuriš Rubanský 27 2 15 11 1950 18 tankový pluk škpt Arnošt Rus 16 11 1950 30 9 1951 škpt mjr pplk Josef Cabadaj 1 10 1951 19 10 1955 mjr pplk Jaroslav Vrzal 19 10 1955 25 8 1958 pplk Ludovít Vlček 25 8 1958 23 9 1960 pplk Cyril Ohrablo 5 9 1960 25 6 1961 pplk Julius Bezděk 25 6 1961 2 2 1967 mjr pplk Ing František Pospíšil 16 3 1967 13 10 1970 pplk Andrej Ořešák 12 3 1971 15 12 1973 mjr Ing Rudolf Tomešek 28 12 1973 24 11 1975 mjr pplk Jan Eichler 24 11 1975 19 11 1979 mjr Ing Vlastimír Sosna 19 11 1979 9 4 1982 mjr pplk Ing Luděk Vavroch 9 6 1982 7 10 1986 kpt mjr Ing Jiří Mrůzek 7 10 1986 5 9 1988 mjr pplk Ing Josef Voráček 5 9 1988 30 10 1991 Nezjištěno 30 101991 30 6 1994 Ad 3 Seznam příslušníků sboru by měl být zveřejněn v průběhu 1 pololetí 2011 na webových stránkách Vojenského ústředního archivu Praha www vuapraha army cz 1713 Mohli byste zveřejnit organizační strukturu a funkce na velitelstvích praporů pluků a divizí u ČSLA v 80 letech funkce u útvaru velitel NŠ ZVP a ostatní funkce V dotazu č 486 máte tyto údaje podrobně rozepsané o složení a funkcích MNO ZVO a armády odpovídá Pavel Minařík Po přechodu na typovou organizaci který se uskutečnil v letech 1974 až 1980 bylo složení výše uvedených velitelství následující motostřelecká tanková divize velitel divize zástupci velitele divize pro věci politické náčelník politického oddělení pro bojovou přípravu pro technické věci náčelník technického oddělení od roku 1985 pro výzbroj náčelník výzbrojního oddělení pro týl náčelník týlu štáb náčelník štábu 1 zástupce velitele starší důstojník pro mobilizační věci tělovýchovný náčelník operační skupina náčelník skupiny zástupce náčelníka štábu zpravodajský náčelník spojovací náčelník organizační a doplňovací skupina 8 skupina náčelník topografické služby tajná spisovna důstojník finanční služby administrativně hospodářská skupina politické oddělení náčelník raketového vojska a dělostřelectva náčelník výzbrojní
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_115.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1726. - 1740.
    přesunul i jeho náhradní oddíl který se předtím nacházel v bosenskohercegovinské Dolnje Tuzle V roce 1901 se myslivecký prapor přestěhoval do Bratislavy ovšem v roce 1906 se do Komárna vrátil Definitivně město opustil v roce 1908 ale náhradní oddíl zde setrval až do konce 1 světové války V květnu 1919 byl sloučen s náhradním praporem pěšího pluku 12 1735 Zajímají mne útvary dislokované v posádce Milovice v letech 1926 1930 A zda se dá zjistit podle jména a datumu narození případně bydliště u které jednotky dotyčný sloužil odpovídá Pavel Šrámek V letech 1926 až 1930 se v Milovicích nacházely následující útvary čs armády Posádkové velitelství 1919 1939 Vojenský tábor 1919 1939 II prapor pěšího pluku 28 XI 1921 IX 1928 Instrukční prapor X 1928 1939 Prapor útočné vozby 1922 1933 Dělostřelecká balonová rota 1925 1933 2 letka leteckého pluku 1 1925 1938 71 letka leteckého pluku 1 IV 1929 IX 1929 náhradní letka leteckého pluku 4 IX 1929 IV 1931 I peruť leteckého pluku 6 IX 1929 IV 1931 Letecká povětrnostní stanice 6 1922 1939 Posádková nemocnice 1920 1934 Odbočka proviantního skladu 3 1919 1937 Pěchotní učiliště 1919 1939 Pokud znáte jméno a datum narození je skutečně možné si nechat v archivu vyhledat tzv kmenový list dotyčného v němž je zachycen průběh jeho vojenské služby Tyto kmenové listy jsou pro osoby narozené do roku 1910 včetně uloženy ve Vojenském ústředním archivu v Praze pro osoby narozené od roku 1911 ve Vojenském historickém archivu v Bratislavě 1734 Nedávno jsem nalezl dokumenty po mém pradědovi Josefu Přasličákovi nar 19 1 1895 v Ostravici Narukoval ke 100 pěšímu pluku 9 10 1916 ve Fryštátě jako střelec Mohli byste mi prosím sdělit podrobnější informace kde byl pluk nasazen popř jeho historii Byl zajat na Piavě 18 6 1918 Poté se přihlásil do čs dobrovolnického vojska a 31 8 1918 složil slib Odejel na frontu 3 11 1918 s 35 čs pěším plukem 3 prapor vrhačů min Prosím mohli byste mi objasnit bojovou historii nasazení pluku Demobilizován byl až v Levoči v roce 1920 Proč až tam také nevím odpovídá Pavel Šrámek Pěší pluk 100 s velitelstvím v Krakově bojoval v rámci 23 pěší brigády 12 pěší divize na ruské frontě II prapor tohoto pluku byl nasazen samostatně v rámci 48 pěší divize nejprve proti Srbsku a pak proti Itálii K historii pluku viz odpověď na dotaz č 299 35 střelecký pluk čs legií v Itálii vznikl 13 9 1918 a stal se součástí 6 čs střelecké divize v Itálii Po návratu do Československa v prosinci 1918 se zúčastnil obsazování Slovenska a následných bojů s maďarskou Rudou armádou na východním Slovensku v okolí Košic 1733 Jaké signalizační přístroje byly ve výzbroji naší armády v roce 1938 Mám na mysli elektrické světlomety pro vysílání pomocí morseovky odpovídá Pavel Šrámek Přehled výzbroje československé armády k 18 3 1939 dostupný i na našem webu v části Předválečná armáda Dokumenty a vzpomínky uvádí pouze Přístroj signální velký 680 kusů a Přístroj signální malý 10 000 kusů V knize Historie
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_116.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1741. - 1755.
    1957 1958 17 prapor mechanizace železničních prací 1958 1962 17 železniční strojní prapor 1962 1969 17 železniční stavební prapor 1969 1992 811 železniční stavební prapor 1992 ASR část 10 železničního stavebního praporu 1968 1969 Pozn ASR Dnem 1 1 1993 útvar převeden do složení ASR 1751 Jaké útvary a v kterých letech byly dislokovány v České Třebové odpovídá Pavel Minařík V posádce Česká Třebová byly dislokovány následující útvary bývalé čs armády a 1918 až 1939 Letecká povětrnostní stanice 2 1918 1922 Vojenský správce tovární skupiny L 22 1918 1920 b 1945 až 1992 183 protiletadlový oddíl 1951 1957 3 automobilní prapor 1957 1964 Automobilní škola 3 automobilního praporu 1957 1961 velitelství 31 silniční brigády 1961 1968 131 silniční prapor 1961 1968 V letech 1968 až 1990 se v České Třebové nacházel 333 motostřelecký pluk 48 motostřelecké divize Střední skupiny sovětských vojsk 1750 Je možné zjistit jaký byl další osud jednotek pěšího pluku 44 po roce 1945 Pokud to lze včetně jejich pře číslování a dislokace odpovídá Pavel Minařík Pěší pluk 44 vznikl v létě roku 1945 v posádce Liberec a tvořil součást 13 divize Dnem 1 10 1945 byl přečíslován na pěší pluk 30 a předán do složení 14 divize Většina jednotek pluku se nacházela v Liberci pouze I prapor byl dislokován v České Lípě a Rumburku a náhradní prapor v Turnově K 1 10 1947 se pěší pluk 30 sloučil s pěším praporem 44 Mladá Boleslav a vytvořil nový pěší pluk 36 Plukovní velitelství společně s II praporem tj původním ppr 44 III praporem tj původním III 30 pr a náhradním praporem sídlilo v Mladé Boleslavi zatímco I prapor zůstal v České Lípě dvě odloučené roty v Rumburku Dřívější II 30 prapor Liberec přešel do složení pěšího pluku 22 jako jeho I prapor Nově vytvořený pěší pluk 36 získal na základě dekretu prezidenta Beneše dnem 3 3 1948 pojmenování Kijevský V říjnu 1949 se přemístil do Žamberka a v prosinci 1950 do Šumperka Zde byl k 1 5 1951 reorganizován na 36 mechanizovaný pluk Kijevský Dnem 9 5 1955 došlo k jeho přečíslování na 61 mechanizovaný pluk bez čestného názvu Další reorganizace proběhla v roce 1958 když se k 1 10 1958 změnil na 60 motostřelecký pluk Československo sovětského přátelství číslo a název převzal po 60 střeleckém pluku z Brna K 1 9 1962 byl reorganizován znovu tentokrát na 60 tankový pluk Československo sovětského přátelství V létě 1965 byl předán do složení 13 tankové divize V říjnu 1968 se vzhledem k redislokaci svazku na Slovensko přemístil do Kežmarku a přešel do podřízenosti 14 tankové divize Od 1 1 1993 se útvar stal součástí ASR 1749 V letech 1983 84 jsem sloužil u VÚ 1032 v Terezíně Zajímala by mě celá historie útvaru jména velitelů a k jakým změnám v průběhu let docházelo Fungoval jsem jako výkonný praporčík na 7 baterii Velitel útvaru mjr Beneš velitel baterie npor Moščic odpovídá Pavel Minařík Vámi uvedený útvar se vytvořil 28 4 1944 jako 1 čs dělostřelecký pluk 1 čs samostatné brigády v SSSR Po skončení války a příchodu jednotek 1 čs armádního sboru do Prahy byl od červena dislokován v Ruzyni S přechodem na mírovou organizaci se změnil na dělostřelecký pluk 1 který tvořil součást 1 divize tj původní 1 čs samostatné brigády Od 1 10 1945 do 30 9 1947 byl útvar označen jako dělostřelecký pluk 51 ale následně se vrátil k původnímu číslování Dekretem prezidenta Beneše získal dnem 3 3 1948 pojmenování Jana Žižky z Trocnova V listopadu 1950 následovala redislokace do Rakovníku a úprava otevřeného názvu na 1 dělostřelecký pluk K 9 5 1955 bylo jeho pojmenování doplněno na Kyjevský Jana Žižky z Trocnova V létě 1958 se pluk přemístil do Terezína Od 1 9 1969 do 31 8 1967 byl redukován na 1 dělostřelecký oddíl ovšem poté se opětně rozšířil na pluk Svoji činnost ukončil 30 6 1994 při transformaci 1 tankové divize na 1 mechanizovanou brigádu Ve velení útvaru se postupně vystřídali kpt Josef Rada škpt Ľ Stein mjr L Štalmášek nezjištěno 1945 až 1951 mjr Otakar Čížek 1951 až 1952 pplk Rudolf Filípek 1952 škpt mjr Miroslav Markvart 1952 až 1954 mjr Zdeněk Vyšata 1954 až 1957 mjr pplk František Pletzer 1957 až 1961 nezjištěno 1961 až 1967 pplk Jaroslav Vimmer 1967 až 1970 pplk Josef Štědrý 1970 až 1974 pplk Miloš Motejl 1974 až 1977 kpt Milan Šimek 1977 až 1980 kpt mjr Jan Šťastný 1980 až 1982 mjr pplk Jiří Beneš 1982 až 1987 mjr Václav Fric 1987 až 1989 mjr pplk Ján Lacko 1989 až 1992 a pplk Oto Netrval 1992 až 1994 1748 Prosil bych informaci o VÚ 3863 Žatec a jeho velitelích Sloužil jsem u něj v letech 1967 1969 odpovídá Pavel Minařík Vámi uvedený útvar vznikl 1 10 1958 jako 1 prapor technického zabezpečení Žatec a podléhal velitelství 1 tankové divize tj dřívější 1 mechanizované divize Jeho předchůdci byly Pojízdná tanková opravna 1 mechanizované divize Žatec vytvořila se v roce 1950 jako 5 pojízdná tankoopravárenská základna Automobilní opravna 1 mechanizované divize Terezín zformována v roce 1950 coby 5 automobilní dílna a Dělostřelecká dílna 1 mechanizované divize Terezín původní 5 zbrojní dílna z roku 1950 K 1 9 1961 proběhla reorganizace 1 praporu technického zabezpečení na 1 technické opravny Jako samostatný útvar se přitom vyčlenila 1 divizní dělostřelecká dílna Terezín VÚ 4427 která se ovšem již od 1 9 1967 opětně začlenila do VÚ 3863 Při přechodu 1 tankové divize na tzv typovou organizaci prodělaly 1 technické opravny 1 9 1977 reorganizaci na 1 prapor oprav techniky VÚ 3863 Žatec svoji činnost ukončil 30 6 1994 v průběhu transformace 1 tankové divize na 1 mechanizovanou brigádu Přehled velitelů útvaru nemáme k dispozici 1747 Základní vojenskou službu jsem sloužil u VÚ 1906 Terezín Pokud to bude možné prosím o informace o historii osudu útvaru a jeho velitelů odpovídá Pavel Minařík VÚ 1906 vznikl v Terezíně 1 9 1961 jako 11 automobilní prapor a podléhal velitelství 1 armády V době svého vzniku se skládal ze dvou automobilních rot a výcvikové roty přičemž čítal okolo 120 osob Vybavení útvaru tvořilo cca 60 nákladních a speciálních automobilů jejichž množství by při přechodu na válečné počty převzetím techniky z civilního sektoru vzrostlo trojnásobně Koncem 60 let se počet příslušníků útvaru zvýšil na 150 osob a stal se jediným personálně naplněným útvarem automobilního vojska 1 armády zatímco ostatní útvary 2 apr Dolní Bousov VÚ 5938 12 apr Nechranice VÚ 1918 a 81 cisternový prapor Rakovník VÚ 3381 byly pouze rámcové V září 1978 byl převeden na rámcové počty sloučen s ostatními automobilními útvary 1 armády a včleněn do nově vytvořeného 15 automobilního pluku Terezín VÚ 3533 jehož velitelství se společně s 11 automobilním praporem přečíslovaným na 1 15 apr VÚ 3533 1 nacházelo v kasárnách Prokopa Holého Své číslování změnily i ostatní prapory 12 apr se stal 2 15 apr VÚ 3533 2 2 apr na 3 15 apr VÚ 3533 3 a 81 cispr jako 4 15 cispr VÚ 3533 4 Další reorganizace následovala k 31 12 1984 když místo zmíněného pluku vznikla 1 brigáda materiálního zabezpečení Terezín VÚ 8661 Dosavadní 1 15 prapor se změnil na 2 automobilní prapor VÚ 5645 Automobilní prapory v Dolním Bouzově a Nechranicích byly předány jiným velitelstvím 11 a 21 bmz a jejich místo zaujaly dva prapory 22 apr přečíslovaný na 3 apr VÚ 3588 a 24 cispr reorganizovaný na 4 apr VÚ 5563 převzaté od 2 automobilní brigády Kromě toho se v Terezíně vytvořil další automobilní prapor 5 apr VÚ 6948 Složení brigády dotvářel 6 cisternový prapor VÚ 3145 v Rakovníku a nově převzatý 175 autobusový zdravotnický prapor v Nechranicích VÚ 9075 V uvedeném složení brigáda působila až do roku 1992 kdy část útvarů zanikla nejprve k 1 dubnu 6 cisternový prapor a následně k 31 říjnu 4 a 5 automobilní prapor společně s 175 autobusovým zdravotnickým praporem V sestavě 1 brigády materiálního zabezpečení zůstaly pouze 101 automobilní prapor tj stávající 2 apr vytvořený v roce 1961 jako VÚ 1906 a 102 automobilní prapor tj dosavadní 3 apr Brigáda s oběma podřízenými prapory působila až do 31 12 1993 kdy byly zrušena Přehled velitelů útvaru nemáme k dispozici 1746 Máte jakékoli informace např velitelé krycí čísla dislokace struktura k těmto útvarům snad spadajícím po ZS GŠ 78 radiové středisko zvláštního určení 247 provozní prapor 248 provozní prapor odpovídá Pavel Minařík K Vámi uvedeným útvarům se nám podařilo zjistit pouze následující údaje útvar krycí číslo dislokace podřízenost vytvořen počet vojáků r 1969 1976 78 spojovací středisko 78 radiové středisko ZU VÚ 3524 Litoměřice ZS GŠ ČSLA 1 9 1969 1 9 1978 80 110 důstojníků 140 160 praporčíků 35 50 VKVŠ 360 340 VZS 247 provozní prapor VÚ 2985 Tábor ZS ZVO 1 9 1969 55 30 důstojníků 25 10 praporčíků 248 provozní prapor VÚ 4438 Praha ZS GŠ ČSLA 1 10 1960 360 460 důstojníků 60 100 praporčíků 1745 Ešte raz ďakujem za Vašu odpoveď a dovolím sa spýtať na nejaké drobnosti V začiatkom sedemdesiatych rokov 1972 1974 kedy som v tejto posádke Liptovský Mikuláš slúžil tu existovali Vojenská stredná odborná škola elektrotechnická a rádiolokačná VSOŠER dvojročná dôstojnícka škola DDŠ a ročná dôstojnícka škola RDŠ Máte nejaké informácie o týchto inštitúciach odpovídá Pavel Minařík VSOŠ elektrotechnická radiolokační byla zřízena 1 9 1967 a zabezpečovala přípravu praporčíků z povolání z řad absolventů základních škol kteří jejím ukončením získávali úplné střední odborné vzdělání s maturitou Roční důstojnická škola vojska PVOS a PVO vojsk se vytvořila 1 9 1970 a jejím úkolem bylo v rámci urychleného doplnění velitelského sboru připravovat maturanty z civilních středních škol pro výkon služby důstojníků v další činné službě v oboru radiolokace a protiletadlového raketového vojska Od 1 9 1971 dodatečně vznikl studijní obor PVO pozemních vojsk V RDŠ se uskutečňovalo účelové profesionalizační školení využitelné pouze v rámci resortu MNO případně MV Absolventi kteří se v praxi osvědčili a měli zájem o službu vojáka z povolání mohli později studovat na vysoké vojenské škole a stát se vojáky z povolání Od roku 1986 byla RDŠ určena k pomaturitnímu studiu absolventů vojenské střední odborné školy Přípravu absolventů tříletých učebních oborů civilních středních odborných učilišť k výkonu základních důstojnických funkcí převzalo nově zřízené Vojenské střední odborné učiliště Dvouletá důstojnická škola vojska PVOS a PVO vojsk vznikla 1 9 1971 pro potřeby urychleného doplnění a tzv třídně politického zpevnění velitelského sboru dělnickou a rolnickou mládeží absolventy odborných učilišť a učňovských škol pro výkon služby důstojníků v další činné službě Cílem bylo prohloubit všeobecné vzdělání posluchačů na úroveň úplného středního odborného vzdělání s maturitou Školení bylo prováděno ve studijních oborech radiotechnické vojsko PVOS radiotechnický průzkum a PVO vojsk Absolventi kteří se v praxi osvědčili a měli zájem o službu vojáka z povolání mohli později studovat na vysoké vojenské škole a stát se vojáky z povolání 1744 Koncem roku 1993 přešly původní útvary PVOS do bezprostřední podřízenosti nově vytvořeného 4 sboru PVO nebo byly zrušeny Velitelství 2 divize PVO zaniklo dnem 1 3 1994 Moje všetečná otázka vlastně zní kam teoreticky patří pozůstalí z 2 radiotechnické brigády Brno VÚ 4074 a jejího 63 radiotechnického praporu Hlohovec VÚ 5220 A B rota velení a místní rota jsou osazené technikou i dnes SR či z jeho 631 radiotechnické roty Starý Hrozenkov VÚ 5220 C rota prodána do soukroma vytvořen jistý klub přátel armády a výcviku v duchu armády Šurany VÚ 5220 D zlikvidováno Děkuji za vytvoření nějaké představy v rámci nostalgie ze zde prožitých dvou let odpovídá Pavel Minařík Jednotky radiotechnického vojska dislokované na Slovensku se staly součástí 1 radiotechnické brigády 1 divize PVO v daném případě její 65 skupiny radiolokačního průzkumu a uvědomování jako 651 středisko radiolokačního průzkumu Hlohovec a 653 středisko radiolokačního průzkumu Šurany 631 radiotechnická rota Starý Hrozenkov byla zrušena již 1 9 1990 1743 Zaujimalo by ma do kedy fungoval system VOZDUCH Ja som sluzil vo VU 5220 Šurany v r 1976 1978 Radiotechnika sa stala mojim konickom Automatizovaný systém velení VOZDUCH V 1p byl do výzbroje čs armády zaveden v polovině 60 let Pracoval na principu předávání radiolokační informace pomocí telegraficky kódovaného signálu Systém urychlil její distribuci jednotlivým adresátům a zvýšil informační kapacitu radiolokačního průzkumu S jeho pomocí bylo možno snímat přenášet a zobrazovat radiolokační informaci o poloze cílů v poloměru 300 až 600 km a výšky v rozsahu 0 až 32 km zavádět 30 souřadnic nebo 6 výšek nebo 6 charakteristik cílů za 1 minutu současně navádět dva stíhací letouny skupiny letounů na dva manévrující cíle při využití objektu VP 11 KASKÁD automaticky přenášet údaje na palubu letounů pomocí zařízení LAZUR do vzdálenosti 350 km Na radiotechnických rotách byl instalován objekt VP 02U který umožňoval připojení dvou přehledových radiolokátorů a jednoho radiolokačního výškoměru Radiolokační informace se snímala poloautomatizovaným způsobem a operátor musel značkovat polohu cílů na indikátorech STRELA pomocí elektrooptické tužky TMK Sejmuté polohy byly automatem zakódovány do telegrafního signálu a předána na velitelské stanoviště radiotechnického praporu kde se nacházel objekt VP 03U Přijatý signál se zobrazoval na elektrooptických planžetech a indikátorech STRELA na nich se přijatá informace ztotožňovala ručním způsobem pomocí tužky TMK Získané značky byly telegraficky odesílány na velitelské stanoviště divize PVOS kde se nacházel objekt VP 04U Systém VOZDUCH umožňoval předávat informace automatizovaným systémům velení protiletadlového raketového vojska ASURK 1ME 71 plrb na stupni brigáda nebo pluk a naváděcím stanovištím stíhacího letectva s objekty VP 11 KASKÁD Začátkem 80 let byl do vybavení RTV zaveden automatizovaný systém velení VOZDUCH V 1M který postupně nahrazoval stávající systém V 1p Systém byl vybaven jednoúčelovými počítači a umožňoval vedení bojové činnosti se zápisem do paměti počítačů U radiotechnických rot byl nasazen objekt VP 01M který měl kapacitu 12 současně sledovaných cílů Radiolokační informace se snímala pomocí tužky TMK a dále již byla zpracovávána automaticky U radiotechnického praporu radiolokační informaci přijímal objekt VP 02M který prováděl její automatické zpracování a odeslání na velitelské stanoviště divize s objektem VS 11M a součinnostní radiotechnické prapory Systém taktéž umožňoval vyhodnocování poloh cílů rušičů pomocí objektů VS 15M spolupráci s automatizovanými systémy velení protiletadlového raketového vojska vybavenými objekty SENĚŽ 1M 71 plrb a 76 plrb VEKTOR 1M 186 plrb nebo ASURK 1ME 77 plrp či naváděcími stanovišťmi stíhacího letectva s objekty VP 11 nebo VP 04M a VP 15M Koncem 80 let byly zaváděny automatizované systémy velení Pole E využíván na stupni rota a umožňoval připojení tří dálkoměrů a dvou výškoměrů a Osnova 1E určen pro stupeň prapor zabezpečující automatické zpracování radiolokační informace od 3D radiolokátorů a ochranu vypnutí vyzařování při zjištění odpálení protiradiolokační střely Systém již nebyl dobudován a umožňoval spolupráci pouze se systémem SENĚŽ 1M Od roku 1991 byl do výzbroje zaváděn integrovaný systém sběru vyhodnocování a distribuce radiolokační informace LETVIS tzv letecký vizuální informační systém vyvinutý firmou ALES a pracující s využitím počítačů řady PC 386 486 I když zcela nevyhovoval pro řízení bojové činnost PVOS protože mimo jiné nebyl schopen zabezpečit sledování nízkoletících cílů od roku 1995 zcela nahradil předcházející automatizované systémy velení VOZDUCH V 1M Osnova i Pole Počty automatizovaných systémů velení VOZDUCH u radiotechnického vojska Objekt VP 02U VP 03U VP 04U VP 11 VP 01M VP 02M VP 04M VS 11M VS 15M VP 15M r 1990 16 3 1 10 13 6 2 1 1 2 r 1992 8 13 6 2 1 1 2 toho v SR 2 3 1 cena 1 ks 7 mil 6 mil 13 mil 7 mil 11 mil 28 mil 58 mil 123 mil 11 mil 13 mil 1742 Zajímá mě historie vytvoření činnosti a zrušení ženijní brigády v Pardubicích Jak se vytvořila a z čeho odkud a kdy do Pardubic přišla její složení a hlavní činnost velitelé Proč a na základě čeho byla zrušena Prostě kompletní historický obrázek o této jednotce odpovídá Pavel Minařík Vámi uvedený svazek se vytvořil 1 10 1956 jako 1 ženijní brigáda VÚ 2481 Nacházel se v posádce Terezín a podléhal velitelství 1 vojenského okruhu Základem pro jeho zřízení se staly dřívější 1 ženijní pluk Terezín 8 ženijní prapor Pelhřimov a 23 ženijní prapor Plzeň Nově zřízenou brigádu tvořily velitelská četa spojovací četa průzkumná ženijní rota 1 čtyři ženijní prapory 107 až 110 elektrotechnický prapor 1 a rota přepravních prostředků 1 Celkově čítala necelých 900 vojáků V září 1958 se přestěhovala do posádky Pardubice a zároveň přešla do podřízenosti nově vytvořeného velitelství 4 armády K 1 10 1960 došlo k reorganizaci elektrotechnický praporu na strojní prapor 1 a současně vznikla rota technického zabezpečení 1 Brigádu v této době tvořilo 1100 příslušníků Další změny proběhly 1 9 1963 když byl zřízen v pořadí pátý ženijní prapor 111 a současně se vytvořily velitelská rota a spojovací rota 1 Celkové počty vzrostly na 1500 osob a přílišná koncentrace útvarů brigády v jedné posádce vedla o rok později k redislokaci jednoho ženijního prapor 110 a průzkumné ženijní roty 1 do Chrudimi Oba útvary v nové posádce setrvaly jen krátce a k 1 9 1967 zanikly Stejný osud potkal i jeden z ženijních praporů v Pardubicích 111 zatímco dosavadní rota přepravních prostředků se rozrostla na prapor a rota technického zabezpečení byla reorganizována na technické opravny Současně se strojní prapor 1 přemístil do uvolněných kasáren v Chrudimi Reorganizovaná brigáda nadále čítala cca 1450 vojáků Redukce brigády pokračovala v roce 1969 když byly k 1 září zrušeny další dva ženijní prapory 108 a 109 Jejich místo zaujal speciální ženijní prapor 1 určený k likvidaci jaderných min Zároveň došlo k návratu strojního praporu do Pardubic a sloučení všech útvarů brigády v jedné posádce Brigáda se nadále skládala z velitelské roty spojovací roty 1 ženijního praporu 107 speciálního ženijního praporu 1 strojního praporu 1 praporu přepravních prostředků 1 a technických opraven 1 Současně byla převedena ze stálé bojové pohotovosti na tzv snížené počty a nadále ji tvořilo pouze cca 750 vojáků Další reorganizace následovala v září 1977 V jejím průběhu zanikly speciální ženijní prapor a prapor přepravních prostředků které nahradil 108 ženijní prapor na snížených počtech zatímco strojní prapor se transformoval na ženijní opevňovací prapor 1 Současně byla spojovací rota redukována na četu a technické opravny se coby opravářská četa včlenily do provozní roty která nahradila dosavadní velitelskou rotu Reorganizovaná brigáda čítala cca 600 příslušníků Později se vytvořil rámcový ženijní prapor 109 Na sklonku prosince
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_117.htm (2012-06-16)

  • Československé vojenství - Vaše dotazy - Odpovědi na dotazy 1756. - 1770.
    Jaké měl pluk vybavení a jestli existují nějaké fotky od pluku č 10 Existuje seznam mužstva velitelů nebo zabitých raněných zajatých atd odpovídá Pavel Minařík Vámi uvedený útvar se vytvořil 1 3 1912 jako Schwere Haubitzdivision Nr 9 Nacházel se v Terezíně a tvořil součást 9 dělostřelecké brigády litoměřického IX sboru Skládal se ze dvou dělostřeleckých baterií muničního parku a náhradního kádru Jeho prvním velitelem se stal major Julius Karmiński Doplňován byl odvedenci z teritoria celého litoměřického sboru Na frontu v Haliči odešel v létě 1914 pod velením pplk Carla Rasera a působil v podřízenosti velitelství IX sboru Při průlomu u Gorlice se oddíl rozdělil a zatímco 1 baterie byly přidělena německému XXXXI záložnímu sboru 2 baterie se nacházela u německého Kombinovaného sboru Počátkem roku 1916 následoval transport oddílu na italské válčiště a reorganizace na Schwere Feldartillerieregiment Nr 10 Společně s Feldkanonenregiment Nr 10 tj pozdějším Feldartillerieregiment 10 a Feldhaubitzregiment Nr 10 tj pozdějším Feldartillerieregiment 110 se stal součástí 10 polní dělostřelecké brigády 10 pěší divize Pluk se skládal ze čtyř baterií jejichž výzbroj tvořily 15cm houfnice 4 ks u baterie a pravděpodobně u jedné z nich i 10cm kanony 2 ks Vzhledem k potřebě koncentrovat dělostřelectvo na určitých úsecích fronty nebyla zmíněná dělostřelecká brigáda vždy zasazena do bojů v rámci 10 pěší divize Např na jaře 1917 se společně se 7 9 a 43 polní dělostřeleckou brigádou stala součástí dělostřelectva XXIII sboru či v létě 1918 byla zařazena u 58 pěší divize V některých případech působily odděleně i jednotlivé baterie jak se tomu stalo na jaře 1916 když se dvě baterie nacházely v bezprostřední podřízenosti velitelství 11 armády Písemnosti tohoto útvaru sFHD 9 sFAR 10 se ve Vojenském historickém archivu Praha nedochovaly 1765 Sbírám odznaky dekorace stuhy a medaile mající vztah k RU a Čs armádě Vlastním stuhu vydanou u příležitosti slavnostního srazu příslušníků pěšího pluku č 2 kamarádského svazu bývalých příslušníků střeleckého pluku č 1 a domobraneckého pluku č 1 konaného dne 11 června 1933 Inf Reg Nr 2 Schützen Reg Nr 1 a Landsturm Reg Nr 1 Bohužel nevím kde se slavnost konala resp kde byly pluky umístěny Můžete mi poradit odpovídá Pavel Minařík Pěší pluk č 2 se v létě 1914 nacházel v sedmihradském dnes rumunském Brašově Střelecký pěší pluk č 1 tj původní zeměbranecký pluk č 1 byl dislokován ve Vídni Domobranecký pluk č 1 vznikl tamtéž krátce po vypuknutím 1 světové války 1764 Mám pár otázek z let dávno minulých 1 Prosím o podrobnosti o 8 jezdeckém pluku Pardubice nebo jeho části v Dašicích kde sloužil můj otec v roce 1928 29 2 Můj děda se zúčastnil 1 světové války zřejmě s 28 pěším plukem Narodil se v Klecanech v okrese Karlín V roce 1914 bydlel v Libčicích n Vlt Rukovalo se z Klecan nebo z Libčic do Prahy k tomuto pluku 3 Můj praděda který také bydlel v Klecanech sloužil 10 roků u 5 polního dělostřeleckého pluku Barona Stwrtnika náborový okres pěšího pluku č 28 Rytíře z Benedeku Tyto údaje jsou v jeho Propouštěcím listu z roku 1855 Je šance získat více informací o tomto pluku a jeho činnosti 4 Dále bych prosil o radu Je možné získat ve Vojenském historickém archivu kmenové listy těchto mých předků Stačí k tomu kontakt e mailem nebo je nutná osobní návštěva Budu Vám vděčný za každou i sebemenší informaci odpovídá Pavel Minařík Ad 1 Historii jezdeckého dragounského pluku 8 Knížete Václava Svatého najdete v odpovědi na dotaz čís 184 Ad 2 Ano rukovalo Doplňovací okres pěšího pluku 28 sahal až za Mělník Ad 3 Historie zmíněného pluku který existoval v letech 1816 až 1854 je uvedena v knize Alphonse von Frede Geschichte der k und k Wehrmacht IV Band 1 Theil Die Artilerie Wien 1905 na str 484 až 486 O zaslání kopie příslušné statě zkuste požádat Vojenský ústřední archiv Sokolovská 136 Praha 186 00 Ad 4 K vyhledání kmenových listů je zapotřebí abyste napsal jména a data narození hledaných osob Stačí když pošlete mail v němž uvedete svoji poštovní doručovací adresu 1763 Dobrý den rád bych se dozvěděl něco o válečných a poválečných osudech těžkého kulometu vz 37 1 Zda li se tyto zbraně dostaly k čs jednotkám do března 1939 už v pěchotním provedení s podstavcem ZB 308 popř ke kterým 2 Kolik kusů připadlo německé armádě jako kořist a ke kterým konkrétním jednotkám byly zařazeny 3 Kolik kusů připadlo armádě Slovenského štátu 4 V jakém množství byly tyto kulomety vyráběny do roku 1945 pro německou armádu 5 Zda li byly ještě vyráběny i pro poválečnou čs armádu a kdy byly definitivně vyřazeny z její výzbroje odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík 1 Československá armáda získala těžké kulomety vz 37 i v pěchotním provedení ale bez podstavce který byl přijat do výzbroje až v lednu 1939 Vzhledem k absenci podstavce mohly být použity pouze v objektech lehkého opevnění pro objekty těžkého opevnění se používal kulomet v pevnostním provedení 2 Podle seznamu zbraní československé armády z března 1939 padlo do německých rukou celkem 3889 těžkých kulometů vz 37 Údajně byly používány hlavně jednotkami SS 3 Podle seznamu zbraní československé armády z března 1939 zůstalo na území Slovenska celkem 285 těžkých kulometů vz 37 4 Na tuto otázku neznáme odpověď 5 V letech 1946 až 1952 bylo vyrobeno dalších cca šest tisíc kusů V roce 1947 se ve výzbroji čs armády nacházelo 3800 kulometů vz 37 z toho 800 v opravě a v roce 1958 cca 7150 kusů Definitivně byly vyřazeny až koncem 90 let po zrušení roty osádek těžkého opevnění na jižní Moravě 1762 Existuje seznam výkonných pilotů propuštěných 15 3 1939 kteří se zúčastnili II domácího národního odboje za svobodu např jako členové ON byli zatčeni gestapem a za aktivní účast proti Říši popraveni Není li seznam alespoň odhad myslím že jich moc nebude To je případ mého otce šrtm Kašpara Bohuslava popraveného v Brandenburku Byl pilotem od 1 prosince 1919 létal na Anatře Salmsonu Ještě v r 1938 létal s B 354 Š 328 a naučil létat mnoho mladších pilotů kteří bojovali v
    http://vojenstvi.cz/vasedotazy_118.htm (2012-06-16)