archive-cz.com » CZ » V » VIKINGLINE.CZ

Total: 145

Choose link from "Titles, links and description words view":

Or switch to "Titles and links view".
  • CK Viking Line - Telemarkkanalen
    jezerům Kviteseidvatnet a Bandak ležícím ve stejné nadmořské výšce a oddělených pouze úzkými průlivy Celkem bylo vybudováno šest vodních děl se šestnácti zdymadly a vyhloubena řada kanálů Tak vznikl Telemarkkanalen sto pět kilometrů dlouhá vodní cesta která spojila moře s městečkem Dalen ležícím na západním okraji jezera Bandak Podél Telemarského kanálu vede cyklistická trasa po které se dneska vypravíme Naše cesta začíná na západním cípu jezera Kviteseidvatnet Z Dalenu ležícím na konci vodní cesty se jet nedá protože podél jezera Bandak nevede žádná silnice Tak strmé jsou stěny údolí které jezero svírají Počáteční úsek naší túry se zdá snadný Asfaltová silnička vede jehličnatým lesem po jižním okraji jezera Po levé ruce se otevírají výhledy na klidnou hladinu v níž se zrcadlí prudké skalnaté stráně osvětlené poledním sluncem Napravo od silnice vyrůstá strmý zalesněný svah Kolem je spousta borůvek ale na zastávku je ještě brzy Zanedlouho jízda po rovině končí a co chvíli přehazujeme na lehčí převody Silnice projíždí tunelem a poblíž osady Fjagesund vyjíždíme z lesa mezi obhospodařované louky na nichž stojí několik farem Nad jednou z nich se zdvihá pár set metrů vysoká kolmá žulová stěna za kterou by se jistě nestyděli ani v kalifornském Yosemite Tady jsme poprvé přinuceni zastavit Vedle cesty se totiž červená tolik malin že bez povšimnutí se tudy projet nedá Kousek za malinami přejíždíme po úzkém zavěšeném mostě na severní břeh jezera které na tomto místě už nese jméno Flavatn Slunce začíná pěkně připalovat Ve vesnici Kilen stojí pěkný dřevěný kostelík Jezero s plochými skalisky na břehu láká ke koupání a opalování V teplém a slunečném odpoledni však dáváme přednost jiné zábavě Silnice totiž začíná pěkně stoupat Za prožité strádání nás nahoře čeká odměna ve formě pěkného výhledu Jsme tak vysoko nad jezerem že si připadáme jako ptáci Následuje táhlý sjezd další tunel a druhá nucená zastávka tentokrát borůvková V lese vidíme kamarády kterak se cpou plnými hrstmi až jsou z toho celí zmodralí Připojujeme se k nim ale borůvkovou plantáž se nám nedaří vysbírat Po půlhodině odcházíme s těžkým srdcem z lesa a s neméně těžkým žaludkem nasedáme na kola Na konci jezera Flavatn u osady Strengen přejíždíme po mostě zpátky na jižní břeh Cyklistická trasa tady opouští asfaltku a pokračuje po štěrkové cestě Jedeme podél vody a za chvíli přijíždíme ke dvojici zdymadel Hogga Je to nejvýše položené dílo na celém Telemarském kanále Odděluje soustavu jezer okolo nichž jsme dnes projeli od regulovaného toku v dolní části vodní cesty Dříví se Telemarským kanálem přestalo plavit v sedmdesátých letech ale osobní lodní doprava funguje doposud Slouží zejména turistům Od května do září se můžou cestující vypravit z přímořského města Skien až do Dalen v nitru hor Podle jízdního řádu trvá celá cesta téměř deset hodin Dopravu na kanálu zajišťují čtyři lodě Nejstarší z nich Victoria brázdí hladiny jezer a řek už od roku 1882 Mnoho lidí cestuje po vodě s vlastními čluny a zajímavým způsobem tak tráví svoji dovolenou Na jezerech a kanálech plují rovněž kanoe a kajaky které si lze pronajmout v

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/47-babi-leto-v-norsku/52-telemarkkanalen (2016-04-29)
    Open archived version from archive


  • CK Viking Line - Nebe může počkat
    než pokračovat nahoru se pouštím do spáry Ta se ke mně chová naštěstí přátelsky a sem tam mi nabídne tutovou žábu Ekvilibristicky překonávám obávaný převis zakládám štand a uvědomuji si že z těžších délek to byla teprve první Filip dolézá ke mně a kupodivu není tak odřený ani sedřený jako já Jde dopředu a tahá lehčí třicetimetrovou délku Pak zase měkčí konec lana vychází na mě Rozvážně abych ušetřil síly se pouštím vzhůru spárou Ta přechází do kouta a v něm se postupně zužuje v sotva viditelnou trhlinu Převislý sokolík za nehty nepřichází v úvahu rozpor v převislém koutě také nejde udělat takže tady popis v průvodci asi trochu kecá Naštěstí vpravo za rohem nacházím lezitelný kout a po šikmých lavicích se dostávám na štand pod obloukovitým zářezem ve tvaru D Krásná délka na rozpor vychází na Filipa a ten si ji viditelně užívá Není divu nad námi zdvihá šedobílá stěna orámovaná modrým nebem a hluboko dole se vlní tyrkysové moře obklopené zubatými štíty hor Další štand se nachází na začátku šikmého doprava otevřeného zářezu Na vrchol to máme ještě čtyři délky všechny bez výjimky za 6 Tušíme že tady teprve začíná mazec Sokolíky za poslední články prstů se vydávám vzhůru Asi šest metrů nad štandem mi dochází magi a prsty se otevírají Kupodivu však nikam neletím protože se mně na poslední chvíli podařilo přesáhnout do hlubší spáry Tvrdě se sokolíky probíjím dál V zápalu lezení jsem si cvaknul druhé lano do expresky obráceně a všímám si toho až když ho nemůžu utáhnout Následující pokus o návrat zakončuje kontrolovaný pád Po přecvaknutí lana mně kout už celkem snadno pouští a v posledních deseti metrech délky si už můžu vychutnávat snadnou stěnu po níž se dostávám na pohodlné stanoviště na polici Tady naše cesta kříží Vestpillar který pokračuje známým čtyřicetimetrovým zářezem Slanting Corner přímo nad štandem Tuto vyhlášenou lezeckou lahůdku si však dneska budeme muset upřít na nás totiž čeká hladká plotna vlevo Zatímco dobírám Filipa zleva přilézá pestrá mezinárodní trojka Francouz Holanďan a Nor Lezou cestu Klokkeren který se dolézá stejně jako Vestpilaren Ke zmatku na štandu přispívám slaňováním k frendu který se při mém pádu zakousnul a Filipovi nešel vyndat Pár přesných ťuknutí kamenem do šťouradla a dvojka frend je venku Ještě jej dneska párkrát založíme Pak už se Filip vydává do plotny Úkroky doleva dolézá ke spárce jíž pokračuje vzhůru Opravdu delikátním traverzem vlevo se dostává do mělkého zářezu který ho dovádí nad převísek Následuje opět jemný rajbasový traverz doleva za hranu Po celou dobu napjatě pozoruji jeho balet a to že pod ním vypadává jeden vklíněnec za druhým mu raději ani nehlásím Za hranou to už vypadá že Filip má odpracováno protože systémem spár celkem snadno dolézá na stanoviště pod výrazným zářezem Jako druhý bych si už rajbasy mohl vychutnávat ale není tomu tak V hladké plotně sotva stojím a třemi prsty se snažím stisknout sotva půlcentimetrový krystal abych mohl udělat krok Klobouk dolů Filipe Předposlední délka vychází na mně Doleva vzhůru se dostávám na začátek třicetimetrového

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/48-lofoty-lezecky-raj/87-automaticky-vytvoren-z-titulku (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Po nebi přichází peklo
    štítů Temena některých z nich zdobí ledovce Po chvíli kochání se opět pouštíme do práce Mírně položenou hladkou stěnu nad balkónem zdolávám cik cak a dostávám se pod převislou spáru Několikrát do ní nastupuji ale žába nad převisem mě stále nechce držet Asi deset metrů vpravo nahoře se rýsuje další slibně vyhlížející spára Dolézám k ní ale zblízka už tak slibně nevypadá a navíc se záhy nad převisem vytrácí Zpátky to už neslezu takže zakládám smyčku za hrot a slaňuji zpátky k původní spáře Avšak i další pokusy o překonání převisu končí odsednutím do frendu Nedá se nic dělat a kritické místo řeším přitáhnutím za jištění Takže A1 Štand zřizuji na začátku výrazného kolmého zářezu a společnost mně opět dělá pichlavý jalovec Filip překonává převislou spáru za sokola a za chvíli je u mě Obloha se zatahuje a začíná mrholit Návrh na ústup přebíjím argumentací že místní žula má tak dobré tření že drží i mokrá Filip tedy vyráží koutem vzhůru ale v jeho třetině jej opouští spárou vlevo a mizí za hranou Po nějaké době ticha a opatrného posouvání lan se kdesi nade mnou ozývá spásné Filipovo Zruš Jdu se tedy podívat co vymyslel Za hranou zářezu začíná svislá spára ale lano mně vede do sousední spáry nějaké dva metry nalevo Prolézám jalovcem a za nepříliš dobře držící žáby se posouvám třicet metrů dlouhou spárou vzhůru Konečně jsem na polici Na měkkém konci lana to musel být ale zážitek Dopřáváme si další svačinu Máme za sebou čtyři krásné délky a naše euforie z fantastického lezení neutuchá Nějakou dobu už nemrholí když se opět ujímám vedení Stěnou vlevo od štandu se dostávám do šikmého zářezu z něho traverzuji plotnou do dalšího zářezu přímo nad štandem a navazující koutovou spárou dolézám na stanoviště na kterém nacházím dvě skoby a smyčku Tak jsme se přeci jenom napojili na své předchůdce Na čelbě se ocitá Filip Rajbasovou stěnku nad stanovištěm přelézá s přehledem jakožto i následující kolmý zářez Dále ho už není vidět ale lana se už zdaleka neodvíjejí tak svižně jako na počátku délky Další Zruš a opět můžu rozhýbat svoje ztuhlé údy Rajbas není tak jednoduchý jak se zdál při pohledu na Filipa naproti tomu zářez zdolávám celkem snadno rozporem Ale stěna nad ním to je něco Ručkování za jemné sokolíky pečlivé vyvažování a dlouhé úkroky to vše jsem musel vytasit abych překonal další tříhvězdičkovou délku Peklo přichází Štandujeme na malém balkónku Cesta našich předchůdců se zase vzdálila jejich nýt vidíme zatlučený asi pět metrů vlevo od konce zářezu Prohlížíme terén nad námi Sklon stěny se zmírňuje ale zároveň se objevuje tráva Jdu to tedy oprubovat Pár metrů je ještě dobrých ale pak se dostávám mezi kameny čouhající ze strmého travnatého svahu kde lze jistit jedině za větší drny Stanoviště zakládám na nestabilní polici a dobírám Ani Filip si moc nelibuje ale to ještě netuší co ho čeká v následující délce Zalézá za hranu do rozchrastaného komína a potom slyším už jenom klení Ze stěn tam čouhají vysunující se bloky velké

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/48-lofoty-lezecky-raj/89-heaven-n-hell (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Lofoty - magické ostrovy za polárním kruhem
    něj vidím že oba frendy má založeny pod odchlípnutou tenkou deskou Radši na ni ani neklepu Přichází nejtěžší místo takový malý pilířek přilepený ke stěně Nikde žádná spárka ani chyt Udělám krok na tření ale ruce kloužou Uvědomuji si v čem sedí Štěpán a že poslední jištění pode mnou představuje bídná dvojice protisměrně usazených stoperů Nohy mi začínají šít tak mocně až mně lezečky stojící jenom na tření ujedou Kupodivu nepadám protože se nohy zastavují o třicet centimetrů níže na malé bouli Na druh pokus už to nějak dávám ale pro dnešek už je morál v p Trvá pár délek než se dostávám jakž takž dohromady Na konci sedmé délky dolézáme pod čtyřicet metrů dlouhý horní zářez Ten s přehledem zdolává Štěpán sokolíkem který kombinuje s rozporem Ze štandu pozoruji trajekt jak proplouvá mezi ostrůvky a uvědomuji si že jsme opět v celém rozlehlém údolí sami Poslední délka která má vést lehkým travnatým zářezem na hřeben vychází na mě Se slovy Přeci se nebudu sápat trávou se vydávám pilířem vpravo Že tudy nikdo nikdy neleze zjišťuji sice celkem brzy ale na návrat už je pozdě Vrstva suchého lišejníku který pokrývá celý pilíř se chová pod lezečkami podobně jako hrách rozsypaný na podlaze Po chvíli vyplněné napjatým mlčením na obou stranách sebou plácnu na hřeben Legrace však nekončí Průvodce říká slanit od fixní smyčky patnáctimetrový výšvih My však žádnou smyčku nevidíme a stejně by nešla nikam založit Takže to slézáme Průvodce dále píše pokračovat podél hřebenu až k zelené rokli a tou slanit nadvakrát z řetězů Že jsme si tuhle pasáž nezapsali by nevadilo ale my jsme si ji ani nezapamatovali Nad stopadesátimetrovou stěnou nalézáme plocháč Je založen v hodinách které tvoří dva kameny plácnuté na sebe Moc velkou důvěru to nebudí ale snad se smyčka neprocedí ven O vybátých šedesát metrů níže dosedáme na polici na níž roste útlá břízka Při slanění z jejího kmínku jenom doufáme že má dlouhé a pevné kořeny Nakonec ještě balancujeme na šikmé polici padesát metrů nad zemí a v půl jedenácté večer celkem za solidního světla se dostáváme k báglu pod stěnou O hodinu později nám Korby u ohně líčí jak se dají odjistit Borůvky pouze jedním frendem vlastně se žádným neboť si toho sirotka pokaždé šetřil tak dlouho až se spára zúžila a frend se do ní nevešel Další ráno se budíme s pocitem jako bychom alespoň týden vykládali na nádraží vagóny S výjimkou předloktí které v sokolících a spárách asi nedostává tolik pokouřit nás bolí celá horní polovina těla Nevadí stejně máme na programu odpočinkový den Ten vyplňujeme tím že nejdříve vytáhneme z moře čtyři ryby a potom osedláme kola a vyrážíme na obhlídku Jedeme cenit zuby na Presten obrovský pilíř který se vypíná do půlkilometrové výšky přímo nad oceánem Výška samotné stěny činí čtyři sta metrů a její sklon dosahuje sedmdesáti stupňů Pravou částí vede proslulý Vestpillaren Západní pilíř Tato jedenáctidélková cesta vůbec první která byla na Presten udělána vede systémem spár a zářezů S využitím technických prostředků ji 18 června

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/48-lofoty-lezecky-raj/43-lofoty-magicke-ostrovy-za-polarnim-kruhem (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Gamle Strynefjellsveg – Starou silnicí mezi mantinely sněhu
    kteří z obou stran vyráželi do hor a lopatami odhazovali sníh Tak to trvalo do padesátých let dvacátého století kdy se zde objevily první odklízecí stroje V roce 1978 byla postavena nová silnice která umožnila celoroční provoz První třetina nové komunikace směrem od Hjelle vede shodně se starou silnicí Potom se zavrtává do tunelů vyúsťující po jedenácti kilometrech v údolí Breiddalen Tady se setkává s již dříve vystavěnou silnici která automobilistu dovede do Grotli kde se připojuje stará Strynefjellsveg Autobus nás vyváží serpentinami vzhůru údolím divoké řeky Ještě skrz okna obdivujeme sto dvacet let starý kamenný most Jøl jehož vozovka vede šedesát metrů nad řekou Dneska se už po něm nejezdí Veškerá doprava probíhá v jeho těsném sousedství po novém železobetonovém mostě Zastavujeme dvě zatáčky pod místem kde se stará silnice odpojuje od nové která bezprostředně potom mizí v tunelu Na pouhých ale přesto krásných dvacet sedm kilometrů cestou Gamle Strynefjellsveg vyrážím už podruhé Oproti loňské premiéře kdy na počátku cesty mrholilo a okolní hory zakrývala olověná mračna nevypadá dnes obloha o nic lépe ale alespoň nemží První kilometr stoupáme po starém asfaltu a dojíždíme k hotelu Videseter který byl v roce 1905 postaven pro ubytování turistů projíždějících po tehdy nové silnici Odbočujeme k hotelu ale spíše než ten nás zajímá vodopád Buldrefossen jehož vody padají do hloubky šedesáti metrů Z vyhlídky na vodopád bývá rovněž pěkně vidět na vrchol Skåla s ledovcem Skålabreen ale západním směrem nad fjordy se drží mraky Jak dále stoupáme údolím vzhůru začíná se obloha protrhávat Povrch cesty je tvořen válcovanou jemnou šotolinou takže se šlape vcelku dobře Podél krajnice stojí řady starých kamenných patníků Kolem přibývají sněhová pole a na některých místech vedle silnice se tyčí sněhové mantinely Stoupání končí u střediska letního lyžování pod ledovcem Tystigbreen Slunce pěkně svítí jak se na 11

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/49-ostatni-clanky-o-norsku/81-gamle-strynefjellsveg (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Snøhetta – Sněhová hora v kraji pižmoňů
    do prostoru se k nám chovala sice přátelsky ale za závoru nás nepustila Tak skončil náš první pokus o výstup na Snøhettu Nezbývalo nám než najít si náhradní trasu Rozdělili jsme se na dvě části Jedna skupina projela kousek starobylé cesty Kongsvegen po které jezdili norští králové z Osla na korunovaci do Trondheimu a druhá prozkoumávala cesty ale spíše necesty více v horách a náležitě si přitom užila Přibližně po měsíci jsem pod Snøhettou znovu Poučen z minulého neúspěšného pokusu vyrážíme na kopec v sobotu kdy se ve vojenské oblasti žádné cvičení nekoná Z tábořiště u řeky Folla nejprve jedeme patnáct kilometrů po asfaltce do Hjerkinnu pak odbočujeme na šotolinku a bez problémů projíždíme kolem vojenské posádky a opuštěných strážních stanovišť Ačkoliv je pod mrakem viditelnost je dobrá a naši horu máme před sebou jako na dlani Snøhetta tvoří spolu s dalšími dvoutisícovkami do oblouku zahnutý zubatý hřeben který svírá rozsáhlý kotel vyplněný ledovcem Východní část vrcholového hřebene pokrývá dlouhé firnové pole přes které vede výstupová cesta Rozbitá cesta mírně stoupá zvlněným terénem a my se rozhlížíme jestli náhodou někde neuvidíme nějaké pižmoně kteří v oblasti Snøhetty žijí Pižmoň je divoce žijící zvíře které vypadá jako kdyby se někomu podařilo zkřížit krávu s ovcí Má dopředu čnící zahnuté rohy a srst z jeho boků dosahuje téměř na zem Žije v malých stádech je plachý ale rozzuřený samec dokáže zaútočit i na člověka Za druhé světové války byl v Norsku úplně vyhuben ale v následujících letech proběhly pokusy o navrácení pižmoní populace do zdejších hor Z Grónska bylo dovezeno několik stádeček a ta se k radosti biologů v místním drsném prostředí úspěšně rozmnožila Přijíždíme k opuštěné a pozvolna chátrající horské chatě Snøheim Hlavní vliv na stav krásné kamenné stavby má zřejmě vojenský prostor který brání volnému příjezdu k chatě Cestou jejíž

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/49-ostatni-clanky-o-norsku/80-snohetta (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Vinstradalen – Do neznámého nitra hor
    ní dlouhým ocelovým lankem uvázaný červenobílý záchranný kruh Z pohledu do vířící zpěněné vody je však jasné že nešťastník který by se ocitl v moci nelítostného proudu by měl jen pramalou šanci na přežití Po půlhodině už necháváme údolí Drivadalen pod sebou a stoupáme mezi loukami s pasoucími se stády krav Míjíme několik farem a noříme se do březového lesa Kolem cesty se rozkládá řada zákoutí jako stvořených pro táboření Stan by však na žádném palouku postavit nešel neboť všude je pěkně nastláno od všudypřítomných ovcí Přede mnou si to rozvážně šlape Dědek Když ho předjíždím sděluje mi že už mu to pípá Na moji udivenou otázku jako že co mi odpovídá Moje podprsenka Tak totiž říká svému sport testeru na kterém má nastavenou horní tepovou hranici doporučenou od doktora Ačkoliv to na Dědkovi není vůbec znát je mu už šedesát devět a na kole toho přejel požehnaně A ještě toho má spoustu v plánu a proto není divu že si srdíčko šetří Po krátkém sjezdu nás cesta přivádí na můstek přes Vinstru která protéká uzoučkou soutěskou čtyřicet metrů pod námi Cesta potom mírně stoupá obklopená březovým porostem v němž rostou křemeňáky To se líbí zejména Pavle která ze sedla svého kola sbírá houby na večerní smaženici V jedné zatáčce na kraji cesty odpočívá cyklista s kolem obloženým brašnami Zdravíme a pokračujeme dál Dneska se s ním ještě jednou setkáme a prohodíme spolu pár slov Nad horní hranicí lesa je široké údolí vystřídáno úzkou skalnatou soutěskou jako stvořenou pro loupežná přepadení Jelikož tady však dneska žádní loupežníci nečíhají dojíždíme v pohodě k ceduli s velkým nápisem Ryphusan V malinké osadě kterou tvoří všehovšudy tři dřevěné baráčky a pár přístavků se střechami pokrytými drny nepotkáváme ani živáčka jenom dole u potoka se neustále točí malá turbína a generátor vyrábí elektřinu pro horskou samotu Příjemně mírné stoupání končí a serpentina nás zdvihá nad údolí Stará a otlučená závora označuje hranici národního parku Dovrefjell Je to druhý nejvyšší horský masiv ve Skandinávii a jeho východní část do které právě vstupujeme představuje díky přítomnosti vápence botanicky nejzajímavější oblast severní Evropy Po třech kilometrech se ocitáme v nejvyšším bodě dnešní cesty Podle mapy odhadujeme že jsme přibližně ve čtrnácti stech metrech Když fotíme předjíždí nás onen cyklista s těžce naloženým strojem Dáváme se s ním do řeči Je to Nor na cestě tráví už třetí den a míří do Osla Svou cestu si vybírá tak aby jel co možná nejvíce přes kopce a co nejméně po asfaltu Sympatická trasa Naše cesta se obloukem stáčí zpátky na druhou stranu údolí a ani domorodý cyklista neví kde začíná ona stezka která by nás měla dovést do údolí Einunndalen Automapa toho moc neprozrazuje a tak nám nezbývá nic jiného než slézt z kola a pěšky se vydat směrem na jih Okolní pláň je porostlá nizoučkou trávou a lišejníkem jen tu a tam se objevují zakrslé keříky Povrch je překvapivě rovný že se chvílemi dá jet celkem slušně na kole Po čtvrthodině narážíme na hledanou pěšinu a vydáváme se

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/49-ostatni-clanky-o-norsku/78-automaticky-vytvoren-z-titulku (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • CK Viking Line - Cesta přes Lesjahurrungane
    jemuž dominuje hora Veslhorrungen která je téměř tak veliká jako naše Sněžka Tento sportovní výkon má i svoji vědeckou náplň a tou je studium prostředí ve kterém se vyskytují Trollové Jak je všeobecně známo Trollové jsou živé bytosti jejichž vzrůst je řadí do několika velikostních kategorií od skřítků až po obry Obývají norské hory a podle svého zaměření lidem pomáhají nebo škodí Ti dobří zachraňují zbloudilé horaly anebo zajišťují slunné dny za vrtkavého severského počasí a ti zlomyslní přemísťují turistické značky v horách nebo házejí po lidech kamení Pár dřevěných baráčků rozhozených mezi březovými hájky na břehu malého jezera necháváme za sebou a pouštíme se do zdolávání stoupající nerovné cesty Hned na začátku potkáváme sympaticky vyhlížející norskou čtyřicátníci kterou doprovází věrný labrador slyšící na jméno Kjetil Fotografujeme je a ptáme se zdali lze horský hřeben před námi zdolat na kole Sportovně oděná žena nám odpovídá že je to sice trochu neobvyklá trasa pro kola ale že neví o žádné překážce na cestě která by byla pro cyklistu nepřekonatelná Povzbuzeni tímto sdělením vyrážíme vpřed a záhy přehazujeme na nejlehčí převody K strmému stoupání se totiž přidávají i kameny a tato kombinace prověřuje naše technické dovednosti Výsledkem prvních dvou kilometrů je že s naší průvodkyní která kráčí pěšky stěží držíme krok Pak se terén trochu láme a na rovinatějších pasážích dokazujeme že kolo je přeci jenom rychlejší než chůze Cesta je nyní pěkně vydupaná od ovcí a my doufáme že už pojedeme trochu plynuleji Výhledy do okolí jsou nádherné protože už drahnou dobu není po stromech ani památka což však na severu v těchto výškách není nic neobvyklého Valící se mraky spolu s vykukujícím sluncem vytvářejí na obloze krásné obrazy Některé tmavší mraky však dávají tušit že se přižene nějaká přeháňka A je to opravdu voda která zpomaluje náš postup Ne však

    Original URL path: http://www.vikingline.cz/clanky-a-reportaze/norsko/49-ostatni-clanky-o-norsku/16-cesta-pres-lesjahurrungane (2016-04-29)
    Open archived version from archive



  •