archive-cz.com » CZ » M » METIS.CZ

Total: 13

Choose link from "Titles, links and description words view":

Or switch to "Titles and links view".
  • Právní nástupce a daňové řízení / METIS Praha - daňové poradenství
    na přiznání za uplynulou část zdaňovacího období tedy jednoho období Pokud splatnost daně není stanovena speciálními zákony jinak majetkové daně je přiznaná daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání 40 odst 1 ZSDP Praktické provedení někdy způsobuje poplatníkům značné obtíže 3 1 Nástupci fyzických osob Lhůty se odvozují od okamžiku úmrtí zůstavitele Do doby pravomocného skončení řízení o dědictví nemusí být závazně znám ani okruh dědiců Není li mezi potenciálními dědici sporu o právní nástupnictví lze šestiměsíční lhůtu dodržet Horší situace nastává je li dědické řízení komplikováno spory o tom kdo je dědicem to může být např v důsledku sporu o platnost závěti v níž je určen jiný okruh dědiců než ze zákona Toto se řeší podle 175k o s ř žalobou mezi účastníky dědického řízení a samo dědické řízení je do doby pravomocného rozsudku přerušeno Není nám znám případ že by do 6 měsíců od úmrtí v takovém sporu soud nařídil první jednání natož vydal pravomocný rozsudek Za takových okolností skutečně není známo kdo je dědicem Až to známo bude bude lhůta 6 měsíců pro podání přiznání a úhradu daní dávno marně uplynulá Finanční úřad může v takové situaci pomoci dědicům tím že využije oprávnění podle 28 ZSDP a o tom kdo je dědicem si učiní úsudek jako o předběžné otázce popř přímo určí zmocněnce podle 40 odst 7 ZSDP Rozhodne li následně soud o okruhu dědiců jinak budou splněny podmínky pro obnovu řízení podle 54 odst 1 písm c ZSDP Pokud okruh dědiců není znám a finanční úřad si neučiní úsudek jak popsáno v předchozím odstavci může si pomoci ten kdo se za dědice považuje a nechce zmeškat zákonnou šestiměsíční lhůtu podáním přiznání Jeho podáním je zahájeno řízení 21 odst 1 ZSDP v případě že podání bylo učiněno neoprávněnou osobou správce daně řízení zastaví 27 odst 1 písm c ZSDP Aby tak mohl učinit musí si učinit úsudek o předběžné otázce zda ten kdo přiznání podal je dědicem Obdobná otázka vyvstává s placením daně Jednak nemusí být znám okruh dědiců V případě úhrady daní tím kdo se za dědice považoval ale není jím je sporné zda by případně nešlo o úhradu cizí daně s rizikem použití 59 odst 7 ZSDP vrácení platby tomu kdo ji za dlužníka zaplatil není přípustné I když je okruh dědiců znám je tu další potíž do doby skončení řízení o dědictví nemusí být možno majetkem zůstavitele např penězi na účtu u peněžního ústavu disponovat a použít je na úhradu daní Ne každý dědic může dlužné daně zaplatit ze svých prostředků a čekat na okamžik až mu bude dispozice s majetkem který zdědil umožněna V případě že součástí dědictví je podnik úplně stačí pronajímaný činžovní dům se zaměstnaným domovníkem vznikají v období od úmrtí zůstavitele do pravomocného skončení řízení o dědictví dani podrobené příjmy povinnost srážet a odvádět daň ze závislé činnosti a další Srážky a odvody může technicky provést ten kdo podnik dům spravuje ať již to je jeden z dědiců na základě jejich dohody jiná osoba nebo soudem ustanovený správce dědictví podle 175e o s ř v případě živností srov též 13 živnostenského zákona Čím jménem na čí odpovědnost jsou tyto úkony činěny Zůstavitel již nemůže nadále být daňovým subjektem protože smrtí ztrácí způsobilost mít práva a povinnosti 7 odst 2 ObčZ V případě silniční daně je situace nějak řešena neexistuje li ten kdo je zapsán v technickém průkazu vozidla jako držitel je poplatníkem daně ten kdo vozidlo užívá 3 odst 1 písm b zákona o dani silniční V případě daně z nemovitostí toto řešeno není poznatek z praxe dokud je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník zůstavitel je daň z nemovitostí stále předepisována jemu Kdo je povinen přiznávat ke zdanění příjmy není řešeno vůbec Pokud je dědicem fyzická osoba a ta je přizná po skončení řízení o dědictví za celé období řízení o dědictví najednou bude postižena daňovou progresí 3 2 Nástupci právnických osob Zánik právnické osoby je právním aktem který je připravován předem Zde tedy nevznikají potíže z titulu období kdy není znám nástupce Zato vznikají jiné Jde li o subjekt který je zapsán v obchodním rejstříku je podle 35 odst 2 ZSDP povinnost přiložit k návrhu na výmaz souhlas správce daně Týž odstavec dále ukládá Povinnost předložit souhlas správce daně s ukončením činnosti se týká i ostatních podnikatelských subjektů evidovaných i v jiných evidencích Souhlasu správce daně tedy není třeba v případě zániku právnických osob které nepodnikají naopak zákon z tohoto ustanovení překvapivě nevyjímá fyzické osoby Není li o žádosti o souhlas s výmazem z rejstříku do tří měsíců rozhodnuto zákon stanoví fikci udělení souhlasu Nastane li tato situace daňový subjekt ještě nemá vyhráno Tuto skutečnost je totiž třeba v řízení před rejstříkovým soudem prokázat Pokud správce daně ani na přípis soudu nevydá listinu kde by uvedenou skutečnost potvrdil ocitáme se v nezáviděníhodné situaci Jednou z cest která vedla k cíli získat doklad o tom že o žádosti nebylo ve lhůtě tří měsíců rozhodnuto je nahlédnout do spisu podle 23 ZSDP a sepsat podle 12 ZSDP protokol o tom že ve spise není rozhodnutí o žádosti Opis protokolu správce daně vydá daňovému subjektu Lhůta pro podání přiznání a placení daní nástupcem počíná běžet dnem zániku původní právnické osoby a činí jeden měsíc To je poměrně krátká doba a proto je vhodné datum zániku načasovat tak abychom mohli být včas připraveni na urychlené uzavření účetnictví a daní zanikající osoby a v návrhu na výmaz udat přesný den plánovaného zániku V dnešní praxi rejstříkových soudů bohužel ani podání s půlročním předstihem nemusí stačit k tomu aby soud stihl provést výmaz k navrženému datu Pak se vyčkává k jakému datu soud výmaz provede Není výjimkou dozví li se subjekt o zápisu do obchodního rejstříku oficiální cestou tj doručením usnesení obchodního soudu s třítýdenním zpožděním Pak právnímu nástupci zbývá jeden týden lhůty pro podání přiznání ke všem daním Doručené rozhodnutí navíc není pravomocné o s ř stanoví patnáctidenní odvolací lhůtu Měsíční lhůta pro podání přiznání a placení daní tak leckdy skončí ještě před nabytím právní moci usnesení o zániku právnické osoby Řešení jak

    Original URL path: http://www.metis.cz/clanky/pravnast.html (2016-04-29)
    Open archived version from archive


  • Sleva na dani z zpříjmů při výplatě podílů na zisku / METIS Praha - daňové poradenství
    par 35 odst 3 zákona o dani z příjmů provedení srážky daně což je další úkon odlišný od všech tří výše jmenovaných Zatímco rozhodnutí valé hromady provedení výplaty společníkovi či úhrada finančnímu úřadu jsou úkony které mají přesné obsahové vymezení a u nichž lze nepochybně určit datum kdy byly provedeny termín provedení srážky daně ač je v legislativě užíván přesnou definici postrádá Lze jej vymezit jako jednostranný úkon při němž plátce daně sníží závazek vůči věřiteli o daň a zvýší závazek resp zaeviduje závazek ve výši daně ve prospěch správce daně O provedení srážky by měl být plátcem vyhotoven interní doklad přinejmenším proto že provedení srážky je předmětem účetnictví tento doklad tedy bude i účetním dokladem Tento účetní doklad také dokládá datum kdy srážka byla provedena Příklad Valná hromada společnosti s ručením omezeným se konala 20 září 1997 a rozhodla o výplatě podílů na zisku s tím že splatnost pdílů na zisku je 28 2 1998 Podle 38d odst 2 ZDP je plátce povinen provést srážku nejpozději do konce třetího měsíce od data konání valné hromady tedy do 31 12 1997 Podle 38d odst 3 je plátce povinen sraženou daň odvést do konce následujícího měsíce po provedení srážky Byla li

    Original URL path: http://www.metis.cz/clanky/podzisk.html (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • Novela rozpočtových pravidel / Články / METIS Praha - daňové poradenství
    vedené u ČNB jsou podřízeny státní pokladně tj podléhají správě Ministerstva financí To může za nepříznivých okolností omezit suverenitu VVŠ a VVI v nakládání s jejich finančními prostředky Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mají právo převést své prostředky z účtů v ČNB na účty vedené u bank nepodřízené státní pokladně Ponechání peněžních prostředků na účtu u ČNB bude odměněno peněžním plněním nahrazujícím úrok Dle 33 odst 9 získají subjekty které mohou vyvést finanční prostředky z ČNB na účty u komerčních bank od ministerstva financí peněžní plnění nahrazující úrok pokud ponechají prostředky na svých účtech v ČNB Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok bude oznamovat ministerstvo financí na svých internetových stránkách Ministerstvo financí se tím snaží motivovat tyto subjekty aby své volné peněžní prostředky neukládaly u komerčních bank ale nechávali je v ČNB na účtech podřízených státní pokladně tedy de facto k dispozici ministerstvu financí Organizační složky státu Zavedení povinné rezervace prostředků před výdejem prostředků organizační složkou státu zrušení rozpočtových limitů V 34 odst 3 je zaveden nový institut tzv rezervace prostředků ve státním rozpočtu Organizační složka státu musí ještě před vznikem právního důvodu pro výdej peněžních prostředků státního rozpočtu stanovit předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu a zachytit ji v rozpočtovém systému Stanovení výše peněžních prostředků ověřuje ČNB při poukázání či výplatě peněžních prostředků Při nefunkčnosti rozpočtového systému dává České národní bance pokyny k úhradě ministerstvo financí Rezervace prostředků nahradí dosavadní rozpočtové limity dle 65 Omezení počtu účtů vedených u ČNB financování vnitřních organizačních jednotek Podle nového znění 45 odst 5 smí zřídit každá organizační složka státu pouze jeden příjmový a jeden výdajový účet u ČNB Výjimky z důvodu složité vnitřní organizační struktury může povolit Ministerstvo financí Organizační složka smí nadále zřídit účty dle 45 odst 6 dosavadní 45 odst 5 a se souhlasem Ministerstva financí též účty

    Original URL path: http://www.metis.cz/CLANKY/218_1301.html (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • DPH při přeshraničních kontraktech / Články / METIS Praha - daňové poradenství
    je osvobozenou osobou dodávku zdaní dodavatel ve státě dodavatele Dodavatel musí evidovat takto dodané zboží v členění dle jednotlivých členských států EU Jakmile překročí limit stanovený některým státem musí se v daném státě registrovat k DPH Limit je v každém státě stanoven národním předpisem Dle informace Ministerstva financí jsou aktuální limity následující Členské státy EU Mezní hodnota pořízeného zboží za rok Belgie 35 000 Dánsko 280 000 DKK Německo 100 000 Řecko 35 000 Španělsko 35 000 Francie 100 000 Itálie 100 000 Irsko 35 000 Lucembursko 100 000 Nizozemí 100 000 Rakousko 35 000 Portugalsko 35 000 Finsko 35 000 Švédsko 320 000 SEK Velká Británie 70 000 GBP Česká republika 1 140 000 CZK Estonsko 35 151 Lotyšsko 24 000 LVL Litva 125 000 LTL Kypr 35 000 Maďarsko 8 800 000 HUF Malta 35 000 Polsko 160 000 PLN Slovensko 35 000 Slovinsko 35 000 Rumunsko 118 000 RON Bulharsko 70 000 BGN Pokud je dodavatel osobou osvobozenou neplátce DPH pak se DPH z takové dodávky zboží vůbec neplatí ani se taková dodávka na straně odběratele nikterak neeviduje Dodavatel musí sledovat svůj obrat při překročení obratu přes limit pro povinnou registraci plátce v ČR nyní 1 000 000 Kč se stane plátcem DPH může dobrovolně dříve Další výjimky platí pro dodání zboží které je předmětem spotřební daně dodání nových dopravních prostředků dodání zboží s instalací nebo montáží dodání uměleckých děl starožitností a použitého zboží Poskytnutí služby s místem plnění mimo ČR Pro správnou aplikaci DPH při poskytování služeb je stěžejní správně určit místo plnění Vliv na další postup přitom má nejen místo samo ale i skutečnost zda bylo určeno podle základního pravidla pro určení místa plnění u služeb 9 zákona o DPH postihuje naprostou většinu služeb nebo podle některé z mnoha výjimek 10 až 10k zákona o DPH týkají se zejména služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani stravovací služby nájmu dopravního prostředku přepravy osob služeb spojených s nemovitostí vstupu na kulturní vědecké a sportovní akce Dle základního pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí služby 9 je li příjemcem služby osoba povinná k dani plnění business to business je místem plnění sídlo příjemce je li však služba poskytnuta jeho provozovně pak je místem plnění místo kde je tato provozovna umístěna je li příjemcem služby osoba nepovinná k dani plnění business to civil je místem plnění sídlo dodavatele případně místo kde se nachází provozovna která službu poskytuje Nově je pojem provozovny příjemce služby pro účely určení místa plnění rozšířen na jakoukoli organizační složku osoby povinné k dani která je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje aby mohla přijímat a využívat služby Pro účely určení místa plnění bude tedy za provozovnu považováno i obchodní zastoupení které samo není schopno žádné služby poskytovat dokáže však službu přijmout např právní pomoc konzultační a poradenské služby atp Při poskytnutí služby s místem plnění mimo ČR se neuplatňuje česká daň z přidané hodnoty dodavatel má povinnost poskytnutí služby vykázat v daňovém přiznání a jde li o službu pro osobu registrovanou

    Original URL path: http://www.metis.cz/clanky/DPH_Zahr.html (2016-04-29)
    Open archived version from archive

  • Novela rozpočtových pravidel / Články / METIS Praha - daňové poradenství
    účty územních samosprávných celků veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí státní pokladně 27 9 2011 byl poslaneckou sněmovnou schválen zákon včetně pozměňovacího návrhu poslance Michala Doktora Senát vrátil poslanecké sněmovně zákon s pozměňovacími návrhy nezasahujícími do sledované problematiky 6 12 2011 sněmovna zákon se senátními změnami přijala Problémová místa aktuálního návrhu novely rozpočtových pravidel Podřízení příjmových účtů územních samosprávných celků veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí státní pokladně Návrh novely rozpočtových pravidel předpokládá že územní samosprávné celky veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce budou mít zřízeny u ČNB účty určené k příjmu dotací návratných finančních výpomocí příspěvků a podpor ze státního rozpočtu Oproti loňskému návrhu který neumožňoval výše jmenovaným příjemcům s jejich prostředky vůbec nakládat bez součinnosti s ministerstvem financí je letošní návrh liberálnější V nově navrženém 33 odst 7 je výše zmíněným subjektům dovoleno převést peněžní prostředky z účtů v ČNB na účty které nejsou podřízeny státní pokladně I letošní úprava však má pro příjemce jistá rizika peněžní prostředky nebudou automaticky připsány na běžné účty příjemců z kterých uhrazují své výdaje O převod z účtů vedených v ČNB se musí příjemce postarat sám a na vlastní náklady což příjem a užití prostředků prodraží a zpozdí za nepříznivých okolností příjemci hrozí že mu prostředky sice budou formálně poskytnuty nebude však mít možnost s nimi disponovat a uhrazovat jimi své závazky V zákoně totiž zůstává ustanovení 33 odst 3 věty první dle kterého po navrhované novele Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny a to podle jednotlivých měn 33 odst 2 Bude li tedy chtít příjemce čerpat své prostředky z účtu podřízeného státní pokladně v měně ve které není na účtech podřízených státní pokladně dostatek netermínovaných prostředků může mu být přístup k jeho prostředkům odepřen podle návrhu 34 odst 3 může ministerstvo přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní poklady krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu Z uvedeného režimu nejsou vyňaty účty územních samosprávných celků veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí vedené u ČNB Ministerstvo tedy může uložit či investovat nejen státní prostředky ale i prostředky územních samosprávných celků veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí které tito příjemci ještě nestihli převést ze svých účtů u ČNB povinně zřízených pro příjem prostředků od státu na své účty u komerčních bank v nově navrženém znění 34 odst 3 je zároveň vypuštěna stávající věta třetí která omezovala investiční činnost ministerstva tak aby nebyl ohrožen chod finančních a celních úřadů a použití prostředků rezervních fondů a fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu Nově nemá ministerstvo financí žádná omezení jeho pravomoc je přitom rozšířena i na finanční prostředky nestátních subjektů obcí krajů v v i VVŠ Tímto ustanovením se státu přiznává právo nakládat s cizím majetkem aniž by za takové nakládání nesl jakoukoli odpovědnost Náměty ke změnám návrhu jasně definovat komu je v 33 odst 3 ukládána povinnost a jaká např Ministerstvo financí je povinno zabezpečit aby celkový součet

    Original URL path: http://www.metis.cz/CLANKY/218_1201.html (2016-04-29)
    Open archived version from archive



  •